Češi přišli na geniální způsob, díky kterému dřevo v krbu hoří 2× déle. Spotřeba polen okamžitě klesne
Praskání dřeva a vizuální vjem ohně v krbu či krbových kamnech může dodávat pocit klidu a domácí pohody. Zvlášť v období vánočních svátků. Navíc se jedná o poměrně účinné zdroje tepla. Záleží ovšem na metodě hoření, stejně jako na typu dřeva, které k vytápění používáte.
Koupit si dřevo a zapálit ho nepředstavuje žádný problém. Zvládne to každý. Jenže ve skutečnosti jde o pořádnou alchymii. Záleží například na tom, jak dřevo do krbu naskládáte a jakým způsobem ho necháte rozhořet. Roli navíc hraje i druh použitého dříví. Češi každopádně objevili fintu, která zajistí, že dřevo v krbu může hořet déle. Tahle metoda údajně pochází ze Skandinávie, kde by měli být odborníci na oheň na slovo vzatí. Topení je zde totiž vzhledem k nízkým teplotám otázkou přežití.
Takhle budete topit efektivněji
Odmalička nás učili zapalovat oheň metodou trojúhelníku či pyramidy, případně dalšími podobnými způsoby. Všechny obvykle spočívají v tom, že nejprve zapálíte menší dřevo postavené do určitého tvaru a po rozhoření přidáte větší palivové dříví. Jenže i v Česku se začíná stále více prosazovat metoda zvaná „shora dolů“, byť se jí někdy říká i „skandinávská metoda ohně“, případně „severské rozhoření“. Ať už je ale její původ jakýkoli, stává se hitem, protože díky ní klesá spotřeba.
Jak postupovat? Naspod dáte největší polena a další vrstvy tvoří menší a menší polínka. Na vrchol lze položit ještě několik malých dřívek. Třeba do oblíbeného tvaru pyramidy. Pod ni zasunete pár kusů novin srolovaných do uzlů, a ty zapálíte. Že vám takový postup nedává smysl? Ve skutečnosti je velmi efektivní. Tahle metoda postupně předehřívá kouřovod a komín a dřevo prohořívá seshora dolů, takže se může spalovat až 2× déle. A navíc čistěji. V tom ovšem hraje roli ještě jeden podstatný faktor.
Musíte použít správné dřevo
Efektivní hoření pochopitelně nestojí jen na vhodně zvolené metodě zapalování. Enormně záleží také na samotném dřevě. To by totiž nemělo být vlhké. V takovém případě nejenže nehoří efektivně, ale zároveň je zdrojem znečišťujících látek. Češi často pálí dřevo, které je na dotek suché, ale ve skutečnosti může mít 25 až 35 % vlhkosti. To je hodně. Podle odborníků by měla být správná hodnota pod 20 %. Rozdíl se to nezdá být veliký, ale ve skutečnosti je zcela zásadní.
Spalujete-li mokré dřevo, dochází k přeměně vody na páru, která stoupá komínem, namísto toho, aby vám proces hoření poskytoval teplo. Výhřevnost je tedy nízká. Suché dřevo naopak déle drží žár. Existují však ještě výraznější negativa. Při spalování vlhkého dříví vzniká látka zvaná kreosot, která se hromadí v komíně a podle hasičů zvyšuje riziko požáru. Kromě toho může vlhkost zvyšovat množství kouře a částic, které poškozují vaše zdraví a škodí také životnímu prostředí.
Jak poznáte suché dřevo?
Pokud dřevo kupujete, zeptejte se prodejce, jak dlouho se vlastně sušilo. Dostat ho na méně než 20 % vlhkosti obvykle trvá minimálně šest měsíců, byť záleží na konkrétním druhu. Někdy je doporučováno koupit si palivové dříví alespoň rok předtím, než ho hodláte použít. Pak budete mít při správném skladování jistotu, že je dokonale vysušené. Jak to poznáte? Takové dříví má obvykle vybledlou světlejší barvu, zvětralý vzhled a znatelné trhliny, ale bývá také velmi lehké, vydává dutý zvuk a většinou se z něho snadno odlupuje kůra.
Jak si můžete být vlhkostí dřeva doopravdy jistí? Tak, že si pořídíte specializovaný měřič. Vlhkoměry na dřevo seženete bez větších problémů, přičemž stojí jen pár stovek. Obvykle stačí přiložit měřicí hroty k povrchu dřeva, jemně zatlačit a na displeji se objeví naměřená hodnota v procentech.
























































