Vědci mění zemědělství. Vytvořili novou půdu, která se sama zavlažuje

Učí se to už malé děti, k růstu rostlin je potřeba aby půda obsahovala živiny a byla dostatečně zavlažována. To ale může být v některých oblastech problém, jelikož není možné tam půdu dostatečně zavlažovat a velké množství rostlin tak brzy usychá a zemědělci kvůli tomu mají velmi malé výnosy.

V noci nasaje vodu, přes den zalévá rostliny

To by se ale mohlo brzy změnit díky novému typu půdy, jež vytvořili inženýři z Texaské univerzity v Austinu, ti totiž vyrobili speciální gel, který je součástí půdy a dodává jí vláhu. Gel si vláhu sám získává ze vzduchu, ukládá ji a následně pokud se půda ohřeje na určitou teplotu, gel vodu uvolní. Gel tak absorbuje vodu hlavně v noci, kdy jsou nižší teploty. Ve dne pak působením slunce aktivuje uvolňování vody z gelů.

Tímto způsobem tak dochází ke snadné závlaze půdy a tím i rostlin. Standardně vypařovaná voda pak může být znovu využita. Nový vynález by tak mohl dostat zemědělskou půdu i na místa, která jsou v současnosti pro pěstování rostlin nehostinná.

Podle vědců z univerzity zvládne každý gram půdy se speciálním gelem extrahovat ze vzduchu přibližně 3 až 4 gramy vody. V závislosti na tom, jaké plodiny jsou v půdě pěstovány tak dokáže zajistit dostatek vody pro metr čtvereční zemědělské půdy asi 0,1 až 1 kilogram speciální zeminy.

Nová technologie možná najde i další využití

Tým při provádění experimentů zjistil, že hydrogelová půda dokáže vodu zadržovat mnohem lépe než půdy písčité, které jsou často v suchých oblastech. Během čtyřtýdenního experimentu vědci zjistili, že upravená půda zadržuje téměř 40 procentní množství vody s nímž byl experiment zahájen. Oproti tomu půda písčitá obsahovala už po prvním týdnu pouze 20 % vody.

Vědci už nyní pracují na dalších využitích této technologie, v budoucnu by tak mohl být pomocí zmíněného gelu zajištěn přístup k pitné vodě v oblastech, kde jsou v současnosti tyto možnosti omezené. Využít by se také mohl k chlazení datových center i solárních panelů, ty by lepším ochlazením získaly vyšší výkon při výrobě elektrické energie.