Přechod na švarcsystém se často skrývá za nabídkou zvýšení mzdy. Buďte obezřetní při podpisu smlouvy

Fikaný trik na zaměstnance zkoušejí firmy poslední měsíce čím dál častěji. Nabízená částka je většinou o tolik vyšší, že druhou stranu ani není potřeba moc přemlouvat. Jenže málokdo si před změnou smlouvy zjistí, co všechno to bude znamenat. Když se to pak dozví, nestačí se divit. Kromě příjemné částky na výplatní pásce to s sebou totiž nese převážně jen negativa – a že jich není málo.

Příslib vyššího platu

Pokud vám šéf nabídne, že můžete mít o několik tisícovek větší plat, zpozorněte. Často totiž nejde o povýšení a s tím související finanční nárůst. Aktuálním trendem v oblasti zaměstnávání je totiž takzvaný švarcsystém.

Vše funguje úplně jednoduše. Přestanete na popud zaměstnavatele pracovat na klasickou smlouvu, a namísto toho začnete pracovat jako OSVČ. Zní to možná jako nesmysl, ale děje se to čím dál častěji.

O několik tisíc vyšší plat by zlákal kdekoho, mějte se ale na pozoru , ...

Pro vás jako zaměstnance se totiž nejdřív nic moc nezmění. Děláte stejnou práci, máte stejnou pracovní dobu a stejného šéfa. Nejspíš byste v celém procesu ani nezaznamenali, že už nejste zaměstnancem, ale vlastně podnikatelem. Když pak dorazí peníze na účet, nejspíš se i v první chvíli zaradujete. Tak vysokou sumu jste totiž do té doby nejspíš za svou práci ještě nedostali.

Tak kde je háček?

Jenže hned vzápětí přijde vystřízlivění. Musíte totiž odečíst a zaplatit odvody na zdravotní a sociální pojištění, později daně, a případně i vedení účetnictví. A co teprve chvíle, kdy si uvědomíte, že najednou nemáte nárok na placenou dovolenou a náhradu příjmu, když onemocníte? Přesně tohle je bod, ve kterém si lidé uvědomí, že po přepočtu jim zbyde možná dokonce míň, než u předchozí klasické pracovní smlouvy.

Komu se to vyplatí, a komu ne?

Práce na IČO ale není sama o sobě špatnou volbou – pro některé lidi má své výhody. Hodí se ale spíš pro toho, kdo má víc klientů a chce si sám určovat svoje ceny. V takovou chvíli oceníte, že si sami organizujete svůj čas i objem práce, a vaše dny se neodvíjí od požadavků šéfa.

Ideální bývá takové podnikání pro profese v marketingu, grafice nebo třeba poradenství. To, co si u různých klientů za měsíc dokážete vydělat, často převyšuje klasickou zaměstnaneckou­ mzdu.

Práce na živnost je vhodná spíš pro toho, kdo má víc klientů, a chce svobodu a volnost , ...

Naopak se nevyplatí situace, kdy OSVČ funguje jen „na oko“. Ten, kdo totiž pracuje na živnost jen pro jednu firmu, často „jede“ podle pravidel jako ostatní zaměstnanci. Ale bez výhod, které kolegové mají. Jeho pracovní dny jsou tak s pevnou pracovní dobou a musí v nich dělat úkoly, které zaměstnavatel zadá. Žádná možnost volby, ani volnost, která je jinak pro podnikání typická. Zároveň přijdete o ochranu, kterou zaměstnanci díky zákoníku práce běžně mají – výpovědní lhůtu, odstupné, nebo třeba zmíněnou placenou dovolenou.

To ale není vše. Pokud byste si jako podnikatelé v takové situaci platili minimální odvody na sociální pojištění, promítne se to i do výše vašeho budoucího důchodu. Nejenže tedy přijdete o dovolenou v produktivním věku, ale ještě se na stáří ani nebudete mít tak dobře jako vaši kolegové v klasickém zaměstnaneckém poměru.

Pozor, ať nejste zaskočení

Třešničkou na dortu už je pak jen moment, kdy byste si například chtěli žádat o hypotéku. Jako OSVČ k vám banky budou přistupovat s obezřetností, a celý proces vás dost možná překvapí. Zatímco zaměstnancům často stačí pracovní smlouva na dobu neurčitou, po podnikatelích chtějí i dva daňové roky podnikání a doložení stabilních příjmů.

Sečteno a podtrženo, je tedy přechod z pracovní smlouvy na práci na IČO jen pro otrlejší jedince. Pokud máte od šéfa „na stole“ nabídku na vyšší ohodnocení, když začnete fakturovat, pořádně si to promyslete. Po propočtu totiž nejspíš zjistíte, že se vám to až tak nevyplatí.