Studená sprcha pro statisíce budoucích důchodců. Vláda na poslední chvíli couvla od slibované hranice odchodu do důchodu

Právě tomu mohla zabránit již první novela zákona o důchodovém pojištění, přičemž zastropování důchodového věku mělo představovat jednu z vůbec prvních změn, o kterých se v rámci této novely mělo diskutovat. Stávající ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) dokonce již v říjnu prohlásil, že má návrh připravený. V tuto chvíli nicméně vláda prohlásila, že se změna důchodového věku bude řešit až v souvislosti s druhou novelou. To by znamenalo, že se o ní s vysokou pravděpodobností bude hlasovat nejdříve až v průběhu příštího roku. 

Zákon o důchodovém pojištění měl být připraven již po volbách, ale nakonec se odkládá

Nejvyšší představitel Ministerstva práce a sociálních věcí již po volbách prohlásil, že novela zákona o důchodovém pojištění je připravená. Kromě několika dalších změn se do ní mělo dostat právě zastropování maximální výše důchodového věku na 65 let. 

„Zákon o důchodovém pojištění je připraven. Budeme tam chtít měnit odchod do důchodu na 65 let a také změnu u vzorečku řádných valorizací. Potom se musíme podívat velmi pečlivě na náročné profese,“ informoval Aleš Juchelka v říjnu loňského roku. 

Mnozí tak předpokládali, že by změna mohla vstoupit v účinnost již na začátku roku 2027. 

V letošním roce však Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo změnu harmonogramu – informovalo o tom, že změna maximální výše důchodového věku nebude součástí připravované novely zákona o důchodovém pojištění.

Po představení novely pak definitivně vyplynulo na povrch, že se v ní se zastropováním důchodového věku skutečně nepočítá. Namísto toho se v ní objevily jiné změny, a to například navýšení důchodu o 500 korun po dosažení 80 let nebo zvýšení procentní výměry pro pracující důchodce. 

Posunutí důchodového věku je součástí rozsáhlé důchodové reformy. , ...

Z jakého důvodu se změna odkládá? 

Hlavním důvodem, proč by se mělo zastropování maximální výše důchodového věku řešit nejdříve až v následujícím roce, je podle vyjádření členů vlády zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. 

Zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, který je známý rovněž pod zkratkou „zákon o JMHZ“, nabyl účinnosti na začátku ledna letošního roku. 

Stávající ministr práce a sociálních věcí to uvedl společně s prohlášením, že postupuje v souladu s původními plány. 

„Je to takto naplánováno už od prvopočátku, ne samozřejmě kvůli dalším volbám, ale kvůli jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatelů, kdy my budeme přesně vědět, jak se náročné profese chovají, jak to zaměstnavatelé vykazují, co se ve skutečnosti děje. A s tím se pojí věk odchodu do důchodu, takže to má za mě logiku,“ řekl Aleš Juchelka. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce spojit zastropování věku odchodu do důchodu s řešením náročných profesí. 

Zastropování důchodového věku by se mělo řešit spolu s náročnými profesemi. , ...

Vyjádřil se i premiér 

Do celé záležitosti se vložil i samotný předseda současné vlády České republiky, tedy Andrej Babiš (ANO). 

„Platí to, co jsme řekli, ale začneme s těmi profesemi, které by měly mít nárok, aby šly do důchodu dříve. A teď už se nemůžeme vymlouvat jako v minulosti, Vojtěch, Maláčová. Teďka je tam Vojtěch, Juchelka, je to jedno hnutí a musí to udělat,“ informoval stávající premiér v průběhu června. 

Koho se může odklad dotknout? 

Odklad má nejzásadnější význam pro generace budoucích důchodců, kterým bude v důsledku zavedení důchodové reformy postupně navyšován věk odchodu do důchodu, a to nakonec až na 67 let. 

Právě zástupci těchto demografických skupin se k rozhodnutí vlády hojně vyjadřují

„My třicátníci důchod už mít nebudeme, obzvláště když dnešní šedesátníci mají důchod přes 20 000, a to zpravidla na státní dluh,“ uvedl například Filip H. na Facebooku. 

„Na volební sliby bude času dost. No a nakonec se na to zapomene jako vždy…“ povzdychl si jiný komentující. 

Jak se situace nakonec vyvine, zůstává zatím nejasné.