Vědí to dříve než vy: Psi vycítí, že budete nemocní. Takto poznáte, že něco tuší

Každý pes má trochu jinou povahu. Jejich majitelé se však shodnout na tom, že svého psa skvěle znají a na jeho chování tak poznají, že něco není v pořádku. Jindy veselý pes je najednou vážný, klidný a neustále v pozoru. Chodí kolem pána a chová se zvláštně. Asi málokoho by napadlo, že vlastně nejde o psa, ale o jeho majitele. 

Perfektní čich jako nástroj k diagnóze

Čich psa je velmi citlivý. Pro porovnání, člověk má asi 5 milionů čichových receptorů v nose, zatímco pes jich má kolem 300 milionů, lovecká plemena i více. Pes svůj čich využívá v podstatě jako druhý zrak, hmat i chuť. Je to jeho “hlavní smysl”, díky kterému se orientuje ve světě. Mozek psa také čichové vjemy zpracovává trochu jinak než ten náš. 

Svého pána pes pozná i podle čichu. Nálady, nemoci, nebo třeba těhotenství mění chemii lidského těla, na kterou pes reaguje. U každé choroby pak vznikají trochu jiné organické sloučeniny, které lze cítit z potu, dechu nebo třeba moči. A právě tyto sloučeniny umí pes zachytit a pozná, že s člověkem není něco v pořádku. Pes tedy nemusí být profesionálně vycvičený, aby na tyto změny reagoval. Bez výcviku je však reakce mnohdy neurčitá. Pes může být nervózní, úzkostný nebo člověku až přehnaně olizovat některou část těla. Vycvičený pes naopak umí nemoc nejen poznat, ale také na ni zcela jasně upozornit. Obvykle jde o štěknutí, dotek čumákem nebo tlapkou. 

Nemoci poznají podle chemických změn v dechu či potu. , ...

Poznají rakovinu i další choroby

Jednou z prvních nemocí, která potvrdila tuto schopnost psů, byla rakovina. Už v roce 1989 zveřejnil časopis The Lancet případ ženy, jejíž pes opakovaně čichal k mateřskému znaménku na její noze. Později se ukázalo, že šlo o melanom. Právě tato událost inspirovala k dalším výzkumům, které potvrdili, že některá plemena psů fungují jako spolehliví diagnostici.

Mnoho výzkumů prokázalo, že psi umí s až 95procentní přesností rozlišit dech pacientů s rakovinou plic a prsu od zdravých kontrolních vzorků. Jiný výzkum z Itálie publikovaný v zase ukázal, že psi poznali rakovinu prostaty z moči pacientů s přesností 98 procent. Výborné výsledky byly zaznamenány i v detekci rakoviny vaječníků, na kterou často lékaři přijdou až v pokročilém stádiu. Cvičení psi ji podle všeho umí zachytit mnohem dříve.

Psi umí detekovat i cukrovku, konkrétně tedy hypo nebo hyperglykémii. Na změny upozorní svého pána ještě dříve, než člověk příznaky pocítí. Podobně je to i s epilepsií. Asistenční pes cítí díky chemickým změnám těla, že dojde k záchvatu a majitele tak upozorní nacvičeným signálem. 

Slavný je také případ Joy Milne, ženy, která u svého manžela ucítila „jinou“ vůni už roky předtím, než mu byl diagnostikován Parkinson. Její schopnost vedla k výzkumu, který potvrdil, že se nemoc projevuje změnou pachového profilu pokožky. Psi trénovaní k rozpoznávání těchto molekul by tak mohli pomoci při časné diagnostice.

Během pandemie COVID-19 se v několika zemích testovalo nasazení psů, kteří dokázali s více než 90% přesností určit, zda má osoba COVID – dokonce i v případě, kdy byla bez příznaků.

Psi jsou také skvělá psychická podpora při onemocnění. , ...

Umí to i další zvířata?

Psi nejsou jediný druh zvířat s výjimečným čichem. V některých oblastech je spolehlivě nahradí jiné druhy, například krysy. Africké krysy obrovské byly vycvičeny organizací APOPO k detekci tuberkulózy v Tanzanii a Mozambiku. Tyto krysy dokážou analyzovat vzorky slin až 20× rychleji než standardní laboratorní testy. V jednom experimentu odhalily až 70 % případů, které laboratorním testem “proklouzly”.

Podle vědců mají jisté předpoklady k rozpoznání rakoviny i včely. Jedná se o inteligentní hmyz, který se dorozumívá mimo jiné pomocí chemických signálů. Včely by tak podle vědců mohly reagovat na chemické změny způsobené rakovinou například reflexivním vysunutím sosáku.