Šupina pod talířem je slabý odvar. V Polsku a Ukrajině mají mnohem bizarnější vánoční zvyk

Trávení vánočního času se často liší v rámci rodin, natož států. I když jsou Vánoce svátky rozšířenými téměř po celé planetě, každý národ si určité zvyklosti upravil podle svého. Liší se nejen samotný den nadílky, ale také složení vánočního menu nebo druh postavy, která naděluje dárky. Jiné jsou i zvyky.

Vánoce v Evropě

V porovnání s českými tradicemi jsou ty zahraniční v mnohém jiné. Třeba Estonci chodí na Vánoce relaxovat do sauny, protože věří na vánoční saunové skřítky. V Dánsku zase balí dárky do dvaceti vrstev balicího papíru, aby si obdarovaný užil už samotné rozbalování. Islanďané pak mají takovou ostřejší podobu našeho zlatého prasátka – věří ve vánoční kočku, která sní každého, kdo nebyl celý rok pilný a pracovitý.

Velmi tradičně založené bulharské rodiny stolují na ubruse položeném na zemi a podloženém slámou, což je připomínka chléva, ve kterém se Ježíš narodil. Britové nedají dopustit na svůj tradiční vánoční pudink. Podle tradice by ho měl míchat každý člen rodiny, proto se s jeho přípravou začíná už během adventu. Během míchání každý vysloví své přání. Při večeři se do pudinku ještě schovávají mince, prstýnky nebo náprstky. Kdo je najde, tomu bude následující rok přát štěstí.

Bulhaři si dávají pod talíř slámu a stolují na zemi. , ...

Jinak to mají na Ukrajině. Liší se už v datu slavení Vánoc, jelikož se většina ukrajinských věřících řídí podle juliánského kalendáře. Svátky podle něj připadají na 6. a 7. leden, kdy se Ukrajinci sejdou u Svaté večeře, což je alternativa našeho Štědrého dne. Společně zpívají písně a jedí večeři skládající se z 12 postních jídel – z kuti (podobná našemu českému kubovi), boršče, zelňačky, ryby, kompotu, pirožek a hub. Po večeři se vypraví děti (převážně chlapci) koledovat. 

Jak je to u sousedů

Poláci například dodržují řadu tradic pocházejících z pohanských dob. Mezi takové tradice patří ukládání sena pod ubrus. Ovšem pozor, v tomto případě se jedná o jiné poselství než u Bulharů. Vychází totiž z obětí bohu Ziecznikovi, patronu zemědělských pustin a stepí. Až křesťané si obyčej upravili podle svého a vtiskli mu symboliku jesliček, do nichž se narodil Ježíšek. Seno pod ubrusem by zároveň mělo stolovníkům připomínat chudobu a skromnost.

Slovenské Vánoce jsou oproti tomu velmi podobné těm našim včetně většiny zvyků. Zajímavým zvykem, který v našich končinách tolik rozšířený není, je například omotávání noh od stolu řetězem tak, aby rodina držela stále při sobě. Další rozdíly jsou patrné při svátečním menu. Slováci začínají tradičními tenkými bílými oplatky, které se potírají medem a česnekem. Místo rybí polévky servírují nejčastěji kapustnici – jedná se o obdobu zelňačky, která je dochucená klobásou, sušenými hříbky, švestkami či hrstkou rýže. Smaženého kapra a bramborový salát pak s našimi nejbližšími sousedy sdílíme.

V Německu rodiny často jí řízek s bramborovým salátem. , ...

Sváteční tabule ve světě

Jiné zvyky panují i ve stolování. Takoví Španělé večeří až kolem 23. hodiny a na stole mívají kromě jiného úhoře, krevety a pečené ryby s bílým chřestem. Poláci si dopřávají rovnou 12 jídel, které mají symbolizovat 12 Ježíšových apoštolů. Maso se vynechává, povolená je pouze ryba. Velmi oblíbený je v Polsku na štědrovečerním stole červený boršč s knedlíkem, houbová polévka, kapr, zelí s houbami, makový koláč nebo perník. Na německém stole pro změnu často bývá klobása s bramborovým salátem, dlouhou tradici má podávání vánoční husy. V mnoha rodinách se ovšem jí, podobně jako u nás, kapr nebo klasický obalovaný řízek s bramborovým salátem.

Pokud vás zajímá vánoční menu mimo Evropu, tak třeba to brazilské se skládá z talíře šunky, pečené krůty nebo pečeného vepřového a rybího masa vonícího po česneku. Doplňuje je většinou rýže, čerstvý salát, ovoce nebo – podobně jako u nás – bramborový salát. Místo naší vánočky se pak v Brazílii peče citronový nebo ořechový koláč.