„Zaučovala novou kolegyni. Pak zjistila, že na stejné pozici bere o 15 tisíc víc.“ Zaměstnanec může žádat doplatek mzdy i zpětně

Tento jev se odborně označuje jako mzdová inverze či komprese. Vzniká v důsledku snahy firem přilákat na vyčerpaném trhu práce nové talenty. Podle dat personálních agentur mohou nováčci brát až o 15 % více než jejich zkušenější kolegové. Praxe ale často naráží na zákoník práce a pravidlo stejné odměny za práci stejné hodnoty. Navíc se zaměstnanci mohou účinně bránit.

Fenomén mzdové inverze v praxi

„Do naší firmy nastoupila nová kolegyně na pozici rovnocennou té mojí a já jsem dostala za úkol ji zaučit. Když jsem ji druhý měsíc školila, v podstatě omylem jsem zjistila, že bere o 15 tisíc korun víc, než já. A to jsem tu už přes 10 let a ani jednou jsem nemarodila”, popsala Vladislava K. Jenže není sama a podobné zkušenosti má mnoho loajálních zaměstnanců.

Mzdová komprese či inverze je na tuzemském trhu skutečným problémem. Společnosti bojující s nedostatkem pracovních sil musí na pracovních portálech inzerovat nástupní mzdy a ty musí být samozřejmě konkurenceschopné. Tím ovšem mnohdy překračují rozpočty, jež mají vyhrazené pro dlouhodobé zaměstnance. A rozdíl se často ani nedozvědí nebo ho zjistí omylem.

„Lidé se často ani nedozvědí, že za stejnou nebo srovnatelnou práci dostávají méně než jejich kolegové. Právě proto je důležité, aby nová pravidla zaměstnancům usnadnila přístup k informacím o odměňování,“ informoval pro Advokátní deník Vít Alexander Schorm, zástupce ombudsmanky a dětského ombudsmana.

Zaměstnanci mohou žádat o ušlý zisk až 3 roky zpětně. , ...

Loajalita jako ekonomická nevýhoda

Průzkumy a data z trhu tento trend jasně potvrzují. Analýza personální společnosti ManpowerGroup v rámci trendů pro rok 2024 již takřka před 2 lety ukázala, že mzdy nově přijatých zaměstnanců napříč trhem bývají v průměru o 15 % vyšší než u dlouholetých zaměstnanců. Ani v roce 2026 se situace nezlepšila a čím déle zaměstnanec na pozici zůstává, tím více se nůžky mezi jeho ohodnocením a tržním průměrem rozšiřují.

Firmy tak často spoléhají na lidskou setrvačnost. Zatímco nového zaměstnance musí zaměstnavatel tzv. přeplatit aby ho k sobě vůbec nalákal, stávající zaměstnanci stačí v rámci plošného hodnocení navyšovat mzdy jen o nízké jednotky procent pro částečné pokrytí inflace. Společnosti také počítají s tím, že zaměstnanci neradi mění své stabilní zaměstnání a tak je nic nenutí k tomu, aby dorovnaly mzdovou hladinu na tržní standard.

Co na to legislativa

Český zákoník práce se ke mzdové inverzi staví přitom zcela jasně. Paragraf 110 explicitně stanovuje zásadu stejné mzdy za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty u téhož zaměstnavatele. Jakýkoliv neodůvodněný rozdíl v odměňování lidí na stejných pozicích u jedné firmy je nezákonný. A to bez rozdílu pohlaví či odlišného data nástupu.

Zákon totiž povoluje mzdové rozdíly výhradně na základě jasně daných, objektivních a měřitelných kritérií. Rozdílná odměna smí vycházet jen ze složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. Pracovní podmínky a výkonnost pak musí být měřitelné a výsledky jasně prokazatelné.

Transparentnost je tady

Evropská směrnice EU 2023/970 o transparentnosti odměňování má posílit práva zaměstnanců a usnadnit odhalování neodůvodněných rozdílů ve mzdách. Její pravidla se však do českého práva zavádějí postupně. Nová pravidla mají zaměstnancům usnadnit přístup k informacím o průměrném odměňování lidí vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Ruší se plošně doložky o mlčenlivosti ohledně výše vlastních mezd a zaměstnanec může požádat firmu o písemnou zprávu. Ta musí do dvou měsíců oficiálně sdělit jeho mzdovou úroveň a průměrné mzdové ohodnocení kategorie zaměstnanců, kteří vykonávají srovnatelnou práci. Zpráva musí obsahovat také medián a rozložení zaměstnanců do mzdových kvartilů včetně bonusů a prémií.

Zjistí-li zaměstnanec ze zprávy u některé kategorie rozdíl nejméně 5 % a zaměstnavatel jej nedokáže objektivně obhájit a do 6 měsíců napravit, přichází na řadu společné posouzení odměňování po kterém musí přijít náprava. Pokud to firma odmítne, může se zaměstnanec obrátit na inspektorát práce nebo na soud. Zaměstnanci se mohou domáhat také náhrady za ušlou mzdu až 3 roky zpět, za chybějící prémie, nemajetkovou újmu nebo i úrok z prodlení.