Topení nastavené na 3 není náhoda. Podle psychologů to o vás říká víc, než byste čekali

Někteří lidé potřebují mít věci na chlup přesně nastavené nebo otočené. Ani zhruba, ani přibližně, ale přesně. A pokud není vše jak má být? Přichází neklid, podráždění a pocit, že se může něco stát. Někomu to může připadat jako hloupost, ale pravda je mnohem komplikovanější než by se mohlo zdát. Takové chování totiž o člověku a jeho minulosti může leccos vypovídat.

Pro někoho to není jen číslo

Třeba takové nastavení topení na předem určenou hodnotu – typicky na střed, na „trojku“, nebo na jinou pečlivě zvolenou hodnotu – je typ chování, které odborníci sledují už celá léta. Neznamená to ale, že automaticky každý, kdo dá topení na tuto hodnotu, má nějaký psychický problém. Jen to podle psychologů v kontextu dalšího chování může znamenat, že má člověk potřebu mít věci pod kontrolou.

Právě konkrétní čísla, symetrie a věci, které se neustále opakují, dokážou dát mozku pocit bezpečí. To proto, že se dají snadno předvídat a neproměňují se. Dá se na ně zkrátka spolehnout.

Symetrie dokáže člověku navodit pocit jistoty a bezpečí , ...

Pokud si tedy někdo zakládá na tom, aby bylo kolečko topení přesně ve středu, může to podle psychologů souviset s jakousi vnitřní potřebou řádu v jinak chaotickém prostředí. Objevuje se to často u lidí, kteří ve svém dětštví zažívali velkou míru chaosu, nepředvídatelnosti a emoční nejistoty.

Důležité ale je, že to není záměrné vědomé chování, ale jen naučený záchranný mechanismus, který má pomoct se uklidnit. A pro tyto lidi a jejich mozek funguje skvěle.

Rituály jako obrana

Takové chování se ale často neobjevuje separovaně – přináší s sebou i další podobné „podivnosti“. Podle psychologů má takový člověk totiž sérii drobných rituálů, které mu pomáhají se uklidnit.

Počítají schody, zarovnávají si věci na stole nebo rozsvěcují světlo i několikrát za sebou tak, aby vypínač udělal konkrétní zvuk. Někteří zase mají své oblíbené číslo a některé věci dělají přesně v takovém počtu.

Někteří lidé rituálně šlapou jen na konkrétní barvu dlaždic , ...

Tyto návyky ale většinou vznikají už v dětství. Často slouží jako obrana před něčím zlým, co se děje. Pokud například dítě vyrůstá v rodině s alkoholismem nebo četnými hádkami, vytvoří si za pomocí rituálů svůj malý soukromý ostrov bezpečí a jistoty. I takové drobné rituály mu totiž dají pocit, že na světě přece jen existuje něco, co je předvídatelné a na co se může spolehnout.

Co když to omezuje život?

A v dospělosti? Ani neví jak, a už si tyto záchranné strategie přenese i do běžného dospělého života. Když pak třeba přijde na řadu promluva se šéfem, uklidňuje se takový člověk například vkročením do kanceláře pravou nohou nebo třeba konkrétním počtem mrknutí.

Pro někoho jde jen o nevinný zvyk, který okamžitě uleví nervové soustavě. Jinému to ale může pěkně komplikovat život. Psychologové proto upozorňují, že je potřeba vnímat svoje pocity okolo provádění podobných rituálů. Máte jen rádi řád, nebo vás řád tak trochu ovládá? Problém totiž nastává, když začnete cítit silné napětí a neklid ve chvíli, kdy nemůžete konkrétní rituál provést.

To už může být moment, kdy se mohou objevovat obsedantně-kompulzivní rysy. Nemusí sice jít hned o diagnózu, ale o určitý typ chování, které vám začne zasahovat do života. Pokud například máte pocit, že musíte něco udělat, jinak se stane něco hrozného, jde už většinou o něco, co je dobré řešit s psychologem.

Kdy to problém je, a kdy ne

Tendence k rituálům a uchylování se k přesným hodnotám na topení, telefonu nebo třeba hodinkách, se navíc zesilují ve stresových a vyčerpávajících obdobích. Je to přirozené, protože čím víc v tenzi tělo je, tím víc hledá způsob, jak se uklidnit a ulevit si.

Samotné nastavení topení na konkrétní číslo ale samozřejmě nemusí znamenat tragédii. Naopak – někdo to dělá jen proto, že má rád řád, strukturu a předvídatelnost. Psychologové ale doporučují všímat si toho, co vás k takovému chování dovedlo. Byla to jen čistá touha po pořádku, nebo napětí, které se nedalo vydržet?

Ať už je to jakkoliv, nemusíte se takových rituálů okamžitě zbavovat. Lepší cesta je podle odborníků snažit se jim porozumět. Často nám totiž jen chtějí připomenout, že jsme někdy zažili něco těžkého. A uvědomit si, že teď už jsme v bezpečí a není potřeba se bát.