Balkon proměnil na biofarmu, kde pěstuje ovoce se zeleninou a zároveň vyrábí elektřinu. Rodina se tak stala zcela soběstačná

Soběstačnost co se týče potravin nebo energií je v posledních letech velké téma. Každý z nás hledá způsoby, jak ušetřit a jak si některé potraviny vypěstovat sám. Lidé se zahrádkou mají situaci snazší, nicméně to neznamená, že byste bez ní byli ztraceni. I malý balkon můžete proměnit ve vlastní zásobárnu ovoce a zeleniny. Dokonce ho můžete proměnit také v malou solární elektrárnu. 

Co se dá na balkonu vypěstovat

To záleží na několika základních faktorech. Tím nejhlavnějším je orientace vašeho balkonu, tj. jestli ho máte na jih, nebo na sever. Jinak se totiž pěstuje na balkonu v horách, jinak na balkonu ve městě umístěném 300 metrů nad mořem. Určitě také pracujte s prostorem, který máte k dispozici. Rostliny vybírejte podle velikosti a typu nádob, které se vám na balkon vejdou.

Velmi důležitým faktorem jsou samozřejmě chutě vaší rodiny. Nepouštějte se do pěstování zeleniny, kterou si ani přes rok nekoupíte v obchodě. Naopak vybírejte oblíbené plodiny a zaměřte se na to, aby byly vhodné k přímé konzumaci. Buď jako doplněk k obědům a večeřím, nebo v létě třeba na gril. Dobrou volbou bývá budování bylinkové balkonové zahrádky.

I rajčata si zde můžete vypěstovat. , ...

Vhodné rostliny podle světových stran

Nesnažte se přírodu přelstít, raději se jí přizpůsobte a rostliny k pěstování volte podle umístění balkonu. Severní strana ve stínu je například vhodná pro saláty, bylinky, fazole, mátu, hrášek nebo meduňku. Všechny tyto rostliny mají společnou zálibu ve stínu a nelibost v horku.

Naopak jih a slunce milují rajčata, papriky, cukety, dýně, jahody, mrkev nebo kanadské borůvky. Jestli jste milovníky středomořských bylinek, právě jižní balkon je pro ně jako stvořený. Oproti tomu orientace balkonu na východ nebo západ hraje do karet těm z vás, kteří rádi pozorují. Zaměřte se na to, jak dlouho a jak intenzivně vám na balkon přes den svítí, a podle toho zvolte konkrétní druh ovoce či zeleniny.

Pozor na výběr substrátu

Pěstování rostlin na balkonech, střechách nebo terasách spojuje jedna věc – a tou jsou pěstební nádoby. Právě ty potřebují speciální substrát, který musí být maximálně odlehčený a mít přesně takové složení, aby rostliny přežily v extrémnějších podmínkách. Proto si dejte při výběru záležet a investujte do kvalitních substrátů. Například pro plodovou zeleninu je vhodný substrát s dostatkem kompostu. Lehká a dobře propustná půda s větším podílem písku je zase vhodná pro pěstování středomořských bylinek v podobě rozmarýnu, tymiánu nebo mateřídoušky.

Takové papriky vyžadují dostatečně velké nádoby o objemu 15 až 20 litrů s propustnou humózní půdou s neutrálním pH. Jahody jsou oproti tomu milovníky kyselého, hlinitopísčitého substrátu. Musí stát na nejslunnějším místě z celého balkonu a jsou velmi náchylné na pravidelnou zálivku. Pozor, zemina vám nesmí nikdy vyschnout.

Solární panely na balkoně: Vyplatí se?

Takzvaná balkonová elektrárna je skvělou alternativou k tradičním zdrojům energií. Jejím hlavním úkolem je snížení spotřeby elektrické energie, kterou odebíráte ze sítě. Malé balkonové fotovoltaické systémy si můžete nainstalovat třeba na balkonový parapet. Jejich výhodou je velmi jednoduchá instalace a nízká pořizovací cena jdoucí ruku v ruce s dlouhou životností. Úplně přesně řečeno nejde o systém, ale spíše o domácí spotřebič, který umí vyrábět elektřinu. Pro základní instalaci nepotřebujete žádné další zařízení. Veškerá energie ze solárních panelů jde do rozvodu o výkonu 250 V a je přímo zužitkována připojenými spotřebiči.

Šetřete výdaje na energie díky solárním panelům. , ...

Systém totiž pracuje s mikroměniči, které slouží k přímému využití energie ze solárních panelů. Jejich výstup lze zapojit přímo do elektrického rozvodu kdekoli v bytě či domě. Většina solárních panelů určených pro balkon či terasu je zpravidla zkonstruována tak, aby upřednostňovala energii vyrobenou solárními panely před tou placenou pocházející z veřejné sítě.