Koupili jsme si domů tepelné čerpadlo s vidinou úspor za topení. Z reálné úspory se stal spíše špatný vtip
Tepelné čerpadlo slibuje nižší účty za energie a přínos ekologii. Lidé si ho často pořídí jen pod vlivem reklamy, aniž by se zamysleli nad tím, zda se do jejich domu vůbec hodí. Dodavatelé jim koupi nevymlouvají, protože lační po zisku. Za určitých okolností se přitom tepelné čerpadlo může proměnit v monstrózního žrouta energie.
Když si přečtete, že tepelné čerpadlo odebírá teplo ze vzduchu, vody nebo země a komprimací ho převede na vyšší teplotu vhodnou pro vytápění, připadá vám, že jde o zázračný vynález, který nahradí veškeré dosavadní neekologické vytápění. Přesně tak to cítili i manželé Mirka a Pavel, kteří si tepelné čerpadlo pořídili, aby šli takzvaně s dobou. „Bylo to drahé, ale vnímali jsme to jako investici do budoucnosti,“ popisuje Mirka. „Navíc jsme se domnívali, že tím opravdu ušetříme za vytápění, které se nám ve starém domě s plynovým kotlem dost prodražovalo.“
Ve finále ale manželé za první topnou sezonu utratili za elektřinu více než dříve za plyn. Kde se stala chyba?
Záludnost otopné soustavy
Je častou chybou, že majitelé domů chtějí tepelným čerpadlem nahradit dosavadní kotel na uhlí či plyn, aniž by vyměnili celou otopnou soustavu. Tepelné čerpadlo je totiž zdrojem nízkoteplotním, což znamená, že pracuje nejefektivněji, když zahřívá vodu v systému na teplotu kolem 30–45 °C. Staré úzké radiátory byly přitom koncipovány na vodu o 60 až 80 stupních a při teplotách nižších místnosti dostatečně nevyhřejí. Aby čerpadlo srovnalo krok s jejich parametry, musí pracovat na maximální výkon, což si vyžádá vysokou spotřebu elektřiny. Nehledě na to, že přitom dochází k jeho přetěžování a zkracování životnosti.
Skoro se dá až říci, že tepelné čerpadlo v kombinaci s radiátory určenými pro tradiční typy kotlů spotřebovává elektřinu na úrovni přímotopu. Nakonec se tedy opravdu může stát, že účty za energii budou vyšší než dříve, jak popsala paní Mirka.
Při instalaci tepelného čerpadla je proto nutné přemýšlet o otopném systému jako celku. Výměna celé soustavy přitom může být tak nákladná, že se třeba ani nevyplatí.
Teplo uniká každou škvírou
Obecně platí, že nízkoteplotní vytápění se hodí jen pro domy zateplené, kde nízká teplota vody v radiátorech či podlahovém systému k udržení příjemné teploty bohatě postačí. Je to logické. Čím více tepla z domu uniká kvůli nedostatečné izolaci, tepelným mostům a netěsnícími okny, tím vyšší teplotu bude muset otopná soustava vyvinout, abyste doma neklepali zubama.
Jestliže je ale dům oblečený do pomyslného teplého kabátku, nepotřebuje kotel ohřívající vodu pro otopnou soustavu na extrémně horké teploty. Tepelné čerpadlo je v tomto případě ideálním řešením, protože si v klidu pojede svým tempem a bude vykonávat přesně tu práci, pro kterou bylo stvořeno, při minimální spotřebě elektřiny.
Ovšem pozor: U nízkoenergetických a pasivních domů s tepelnou ztrátou menší než 3 kW může dojít k opačnému extrému: náklady na vytápění tu budou tak nízké, že se tepelné čerpadlo nevyplatí kvůli své vysoké pořizovací ceně. Než se vám investice vrátí, čerpadlo se opotřebuje.
Zapnutá elektropatrona
Bohužel i u zateplených domů se může stát, že za velkých mrazů tepelné čerpadlo přestane stíhat a k vytopení domu nevyvine potřebnou teplotu. Pro tyto případy bývá vybaveno takzvanou záložní elektrickou patronou, která teplotní rozdíl automaticky vyrovná. Problém je v tom, že přitom spotřebuje enormní množství elektřiny srovnatelné se zapnutou rychlovarnou konvicí. Při pohledu na roční vyúčtování od dodavatele energie vás pak přirozeně trefí šlak.
Chyba tentokrát nicméně nebývá v tepelném čerpadle jako takovém, ale spíš ve špatně navrženém a poddimenzovaném systému. Je proto nesmírně důležité, abyste si otopný systém objednali od zavedené a zkušené firmy, která neláká na cenu, ale kvalitu.
Špatně nastavená regulace
Náklady za elektřinu se někdy vyšplhají do nečekaných výčin jen kvůli tomu, že systém ponecháme v základním továrním nastavení. Jde hlavně o regulaci tzv. ekvitermní křivky, na jejímž základě čerpadlo zvyšuje či snižuje výkon na základě venkovní teploty. Je-li křivka příliš strmá, voda se bude při sebemenším poklesu venkovní teploty ohřívat se zbytečně vysokou intenzitou. Pokud je ale křivka naopak příliš pozvolná, čerpadlo nebude na výkyvy teplot téměř reagovat a v domě bude zima.
Zkušení majitelé tepelných čerpadel mírně regulují ekvitermní křivku několikrát za sezonu, aby dosáhli teplotního i energetického optima. Seriózní dodavatel by vám měl systém seřídit a optimalizovat ihned při instalaci. Když si od něj necháte vysvětlit, do jaké míry můžete s křivkou v průběhu zimy hýbat, ušetříte si do budoucna jak nedoplatky za elektřinu, tak drahé konzultace s odborníky. Zkrátka a dobře, co se neudělá hned na začátku, později se těžko dohání.



























































