Místo azurové vody čeká turisty ve Středomoří jen „zelená kaše“. Na některých místech přibývá zákazů koupání

Středozemní moře, které je častým cílem českých turistů, se proměňuje. Vlivem změn klimatu už zde bylo zaznamenáno zhruba 1 000 invazivních druhů, které se sem dostávají přes Suezský průplav a mají zásadní vliv na místní ekosystém. Ve východním Středomoří už například vymizelo 93 procent měkkýšů. Zdejší biodiverzita se tedy snižuje a místním hrozí ztráta obživy, které se věnovali po mnoho generací. Změny v této oblasti navíc mohou zasáhnout i turisty, a to velmi výrazně.

Řasy, které způsobují závažné problémy

Některé organismy způsobují ve Středomoří stále větší potíže, aniž by tu byly úplnými „nováčky“. Například toxická řasa Ostreopsis zde byla poprvé zaznamenána v roce 1972 a k prvnímu masivnímu rozkvětu druhu Ostreopsis ovata došlo v roce 1998. V roce 2005 muselo kvůli této řase na pobřeží Janova u Ligurského moře vyhledat první pomoc na 200 lidí. Desetina z nich nakonec strávila 1 až 3 dny v nemocnici. Někteří postižení přitom vůbec nevstoupili do moře, ale pohybovali se jen po pobřeží.

V roce 2005 muselo na pobřeží Janova u Ligurského moře vyhledat první pomoc na 200 lidí , Alessandro...

Dýchání mořského vzduchu jako riziko

Řasa Ostreopsis ovata se v současnosti ve velkém množí a způsobuje problémy v řadě obcí na italském pobřeží. Navíc se šíří i do vnitrozemských jezer. Problém přitom není ani tak polykání vody při plavání. Tyto toxické řasy žijí u dna nebo jsou přichycené ke skalám. Pokud se oddělí, plavou na hladině, kde vytvoří charakteristický slizovitý film. Při stárnutí a poškození (například příbojem) uvolňují takzvané palytoxiny, které patří mezi nejnebezpečnější přírodní non-proteinové jedy na světě.

Tyto toxiny mohou vdechovat nejen plavci, ale i lidé na pobřeží, zejména na skalnatých úsecích. Riziko se přitom zvyšuje ve větrných dnech, kdy jsou unášeny dále do vnitrozemí. Zákazy koupání, které už jsou někde praktikovány, tak nemusí poskytovat dostatečnou ochranu. Důsledky vdechnutí palytoxinů? Silný výtok z nosu (rinorea), kašel, dušnost, potíže s dýcháním, horečka a v některých případech i zánět spojivek. Vědci navíc v roce 2022 identifikovali i další toxiny, které Ostreopsis ovata vylučuje.

Toxiny mohou mít na člověka různé negativní dopady , ...

Jakým místům se raději vyhnout?

Toxická řasa produkující silný jed se v posledních týdnech ve větším množství objevila například v Apulii, v Santa Marinelle v Laziu, u Pisy v Toskánsku či u města Aci Castello na Sicílii. Problémy ovšem nejsou hlášeny jen v Itálii. Proto byste se ve Středomoří měli vyhnout místům s viditelným „vodním květem“, což je odborný termín pro přemnožení řas (či sinic) na vodní hladině tvořící „zelenou kaši“. Místo opusťte především v případě, začne-li vás svědit kůže a propukne u vás kašel, podráždění očí či dýchací potíže.

Řasy rodu Ostreopsis jsou jednobuněčné organismy, takže nepřekvapí, že jsou většinou neviditelné. Pouhým okem jsou patrné až při přemnožení. Jejich přítomnost lze vizuálně identifikovat kvůli pěně, změně barvy vody nebo slizovitému filmu na vodní hladině. Barva přitom nemusí být vždy zelená, ale někdy i červená nebo ještě jiná. Různě barevná „kaše“ se každopádně může tvořit i na okolních skalách. V takovém případě na nic nečekejte a raději se vydejte jinam.

Proč se Ostreopsis ovata množí tak intenzivně? Podle studie z roku 2016 hraje skutečně roli teplota mořské vody a povětrnostní podmínky. Letos má vliv i nástup jevu zvaného El Niño, který již potvrdila i Světová meteorologická organizace (WMO). Ten by se měl přitom naplno projevit až napřesrok.