Konec každoročního natírání plotu a zahradního nábytku. Japonská metoda ochrání dřevo i 40 let bez jediné obnovy

Dřevo je tradiční materiál, který se využívá při nejrůznějších příležitostech. Venku z něj máme plot či zahradní nábytek, uvnitř zárubně dveří i oken, případně bytové doplňky. Dřevo však může časem degradovat, a to vlivem abiotických i biotických faktorů. Negativně na něj může působit vítr, vlhkost nebo mráz, stejně jako dřevokazné organismy (houby či hmyz). Pomoci mu může impregnace či další formy ošetření. Na Západě se navíc začíná stále více prosazovat jedna starodávná japonská metoda.

Tahle metoda funguje po staletí

Pod označením Shou Sugi Ban se skrývá japonská technika opalování dřeva. Takto se ovšem nazývá především na Západě. V samotném Japonsku se označuje jakisugi, což lze přeložit jako „opálený cedr“. Podle tradicionalistů by se ostatně měla používat pouze u dřeva z japonského cedru, což je ve skutečnosti strom s botanickým názvem kryptomerie japonská (sugi). Využít ji ovšem lze i u dalších druhů dřeva. Tato metoda byla v „zemi vycházejícího slunce“ vyvinuta v 18. století a používá se dodnes. Populární se navíc stává i mimo Japonsko, a to z estetických i praktických důvodů.

Dřevo ošetřené metodou Shou Sugi Ban neboli jakisugi vypadá opravdu netradičně , ...

Stará japonská metoda v praxi

Postup je následovný. Nejprve se pečlivě vybírá dřevo, které se poté nařeže na prkna. Ta se suší na slunci a pak opalují, což vytvoří tenkou zuhelnatělou vrstvu. Dřevo se ještě očistí, zchladí a potře olejem či jiným ochranným nátěrem. Celý proces se může opakovat. Takto ošetřené dřevo je odolnější proti vodě, větru, ohni, hnilobě, plísním i dřevokazným organismům. Navíc ho lze označit za vizuálně zajímavé, protože podobné textury žádným jiným způsobem nedocílíte. Modernímu designu tak může poskytnout svěží prvek.

Na co je možné techniku Shou Sugi Ban neboli jakisugi využít? Vhodná může být pro oplocení, obklady, zárubně oken a dveří, obklady stěn, různé druhy vnitřního i venkovního nábytku či designových doplňků. Na jaké dřevo se hodí? Tradičně na cedrové, ale také na borovicové, dubové, smrkové nebo modřínové. Tahle technika má řadu výhod, ale najdou si určitá negativa. Předně vyžaduje dostatek času, trpělivosti a péče. Použití hořáku je navíc vhodné spíše pro zkušenější kutily. V ČR na druhou stranu existuje několik firem, které se touhle technikou zabývají.

Odborníci tak přesvědčení nejsou

Hovoří se o tom, že dřevěné výrobky ošetřené metodou jakisugi mohou při pravidelné údržbě vydržet 30 až 50 let. V interiérech dokonce i přes 100 let. Co ale říkají odborníci? Na tuhle starou japonskou techniku se zaměřila například studie z roku 2021, jejíž výsledky byly zveřejněny v mezinárodním vědeckém časopisu Polymers. Podle autorů jde o efektivní způsob úpravy povrchu vybraných dřevin. Vědci došli mimo jiné k závěru, že jedlové dřevo má oproti dřevu smrkovému některé drobné výhody, tudíž může být o něco vhodnější.

Ve stejném roce vyšla ještě jiná studie, tenkrát ve vědeckém časopise Forests Journal. Její autoři se zaměřili na to, zda dřevo ošetřené metodou Shou Sugi Ban může mít skutečně prodlouženou životnost. Výsledky přitom nebyly jednoznačné. Proto je podle vědců třeba konstatovat, že „tato metoda by měla být považována primárně za vylepšení estetiky dřeva, nikoli za zlepšení jeho životnosti“. To je třeba mít na paměti. Dřevu na druhou stranu neuškodí. Minimálně tak dosáhnete originální barvy a vzhledu, což lze rovněž považovat za výrazné pozitivum.