V zahraničí je běžné, že elektrárny platí vám za spotřebování elektrické energie

Zatímco v prvním případě (nárůst poptávky) by se na tomto trendu nemělo nic měnit ani v příštích letech, v tom druhém (zvyšování cen elektrické energie) je situace mnohem komplikovanější. Společně s narůstající poptávkou po elektřině totiž přirozeně narůstala i nabídka, jelikož dodavatelé investovali do výstavby nových elektráren či vylepšování infrastruktury. Kromě toho začali mít lidé v některých státech navíc obrovský zájem o domácí obnovitelné zdroje elektřiny. V důsledku toho začalo čas od času docházet k přetěžování elektrické sítě, na což dodavatelé reagovali velmi zajímavým, avšak naprosto logickým krokem: zavedením takzvaných negativních cen elektřiny. Odběratelé tedy mohou spotřebováváním elektřiny za určitých podmínek vydělávat. 

Proč se nabídka negativních cen vyplatí dodavatelům i odběratelům?

Za vším stojí princip fungování elektrické sítě: Ta musí být za všech okolností perfektně vyrovnaná. Jinými slovy platí, že množství vyrobené elektřiny se musí rovnat spotřebované (respektive odebírané) elektřině. 

Pokud by tato rovnováha byla narušena, dochází k nárůstu nestability elektrické sítě. V důsledku toho se zvyšuje pravděpodobnost výpadků nebo poškození zařízení. 

Dodavatelé tento problém mohou v praxi řešit ukládáním nevyužité energie, ale ne vždy je kapacita úložiště dostatečná. V takovém případě by museli přistoupit k vypínání zdrojů, s čímž se ovšem pojí velmi vysoké náklady. Dokonce existují případy, kdy je vypnutí zdroje natolik komplikované, že je prakticky nereálné – to se týká například jaderných elektráren (samozřejmě je lze vypnout, ale pokud by tak dodavatelé činili pravidelně, znamenalo by to enormní nárůst nákladů). 

To znamená, že se v takových situacích dodavatelům vyplatí raději nabízet zápornou cenu elektřiny, než aby museli přistupovat k omezování provozu. Z finančního hlediska je to pro ně zkrátka výhodnější. Totéž samozřejmě platí rovněž o odběratelích, kteří těchto případů zpravidla rádi využijí a reagují tedy navýšením odběru elektřiny. V důsledku toho se množství vyrobené a spotřebované elektřiny vyrovná, takže jsou všechny zúčastněné strany spokojené. 

Vypínat elektrárny může být mimořádně nákladné. , ...

Jak negativní ceny fungují?

Princip záporných cen je v souvislosti s energiemi velmi snadný. Zkrátka to znamená, že dodavatelé platí za elektřinu odběratelům. 

Celková výše platby závisí na celkovém množství odebrané elektřiny a „výši“ záporné ceny. 

Jaká role přísluší obnovitelným zdrojům a dotacím?

Obnovitelné zdroje elektřiny, mezi které patří například solární nebo větrné elektrárny, mívají často nárok na dotace nebo tzv. garantované výkupní ceny: To se do reality promítá tím způsobem, že i když nastaví zápornou cenu elektřiny, díky dotacím jsou stále v zisku.

Právě tyto zdroje jsou tedy společně s dotacemi dalším faktorem, proč se o záporných cenách hovoří stále častěji. 

Důvodem jsou i obnovitelné zdroje. , ...

V jakých státech jsou negativní ceny realitou?

S negativními cenami se dnes můžete setkat hned v několika evropských státech. Například v roce 2024 zaznamenala Evropa dohromady 4 838 případů, kdy ceny elektřiny klesly na nulu nebo níže. 

Největšími „šťastlivci“ jsou v tomto směru odběratelé z Finska, kterým byly záporné ceny nabídnuty celkem v 721 hodinách. Důvodem je především vysoká produkce větrných elektráren a nízká propojenost sítě se Švédskem a Estonskem. 

Pokles cen elektřiny do záporných hodnot nicméně mohli zaznamenat rovněž lidé ve Španělsku, Nizozemsku nebo Švédsku. 

V České republice zatím negativní ceny elektřiny nejsou běžné, nicméně podle některých odhadů by se to mohlo v příštích letech změnit.