Zaměstnanci na nemocenské bez svolení odjíždějí k moři s výmluvou, že jim slaná voda pomáhá

Při vleklých potížích s dýchacími cestami napadne nejednoho pacienta, že by mu možná mohl pomoct mořský vzduch a slaná voda. Inhalace může řadě lidí výrazně ulevit a výlet k moři tak zní naprosto logicky. Jenže realita bohužel nestaví pouze na všeobecných doporučeních lékařů, ale především na přísném zákonu o nemocenském pojištění. 

Během neschopenky se na klasickou dovolenou nejspíš nepodíváte , ...

Slaná voda jako lék? Pro lékaře možná, pro úřady nikoliv

Řada lékařů se shoduje, že přímořský vzduch, slaná voda i pomalejší tempo jižanských států umí od dlouhodobých či chronických onemocnění dýchacích cest ulevit. S podobným tvrzením však u České správy sociálního zabezpečení narazíte. Stát totiž na rekreační pobyty v průběhu neschopenky nahlíží velmi nekompromisně a řídí se jasnými pravidly. 

Pobyt v zahraničí během neschopenky totiž není pouze v režii ošetřujícího lékaře. OSSZ ho povolí například v případech, kdy nemocný musí odjet do zahraničí za rodinou, která se o něj během zdravotních potíží postará. Klasická dovolená u moře tak pravděpodobně neprojde, byť je řádně podložena diagnózou. 

V takových případech pak vycestování během neschopenky prochází dvou­úrovňovým schvalovacím procesem. Prvním krokem je klasický souhlas ošetřujícího lékaře. Ten ale pro zahraniční cestu představuje pouze jakési “doporučení” pro úřady. Další kroky tedy vedou na OSSZ, kde má konečné slovo posudkový lékař. O povolení musíte jako pojištěnec zažádat písemně, ideálně elektronicky přes klientskou zónu ePortálu ČSSZ. Nezapomeňte žádat s dostatečným předstihem.

Rozdíl mezi cestou po Česku a za hranice

Pokud byste však chtěli přece jen někam vyrazit, zaměřte se na Českou republiku. Zde jsou už úřady benevolentnější. Pobyt na horách s čistým vzduchem může být téměř stejně přínosný a navíc nehrozí žádné nepříjemnosti s kontrolou.

V případě přesunu v rámci území Česka totiž stačí získat souhlas ošetřujícího lékaře. Ten následně zaznamená novou adresu pobytu do systému eNeschopenky. I na novém místě pak musí pacient dodržovat dobu vycházek, případně se dostavit na pravidelné kontroly k lékaři a podobně.

Před odjezdem k moři zrušte neschopenku a čerpejte řádnou dovolenou , ...

Co riskujete, když odjedete „na vlastní pěst“

Pokušení risknout to a odjet k moři bez vědomí úřadů bývá u některých lidí opravdu velké a neuvědomují si rozsah možných následků. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti může zaměstnance kontrolovat zaměstnavatel. Ten totiž v tuto dobu vyplácí náhradu mzdy a možná kontrola a její výsledky se odvíjí od zákoníku práce. Pokud vás doma nezastihne a vy neprokážete, že jste se v danou chvíli nacházeli například u lékaře, může to v krajním případě vést až k okamžitému zrušení pracovního poměru pro hrubé porušení povinností.

Po uplynutí těchto 14 dnů může zaměstnance na neschopence navštívit kontrola přímo z OSSZ. Pracovníci mohou na nahlášenou adresu dorazit kdykoliv, ať už je brzy ráno nebo třeba víkend. Pokud vás nezastihnou a vy opět neprokážete legitimní důvod své nepřítomnosti, automaticky se zahájí správní řízení. V této chvíli hrozí krácení nebo úplné odejmutí nemocenské, a to až za dobu 100 kalendářních dnů zpětně od chvíle porušení. 

Neschopenku nelze pozastavit. Jaké jsou legální alternativy?

Spousta zaměstnanců na to jde jinak. Chtějí si neschopenku “pozastavit” s tím, že v mezičase využijí řádnou dovolenou. Během ní pojedou k moři a po návratu zase nechají neschopenku běžet. Ani to ale není možné, protože podle zákona jste buďto práce neschopní a musíte plnit přísný léčebný režim, nebo neschopnost končí a zaměstnanec odchází do práce. 

Jedinou legální možností je tak neschopenku řádně ukončit a čerpat řádnou dovolenou. Pokud pobyt u moře nepřinese očekávané výsledky a zlepšení zdravotního stavu, může vás ošetřující lékař po novém vyšetření opět uznat dočasně práceneschopnými.