Meteorologové sledují vývoj zimy s napětím. Začátek jara může být nejpodivnější za poslední roky
Evropa v těchto dnech zaznamenala neobvyklý jev. Rozdíl teplot mezi jednotlivými regiony dosahoval až 50 °C. Extrémní výkyvy a kontrasty se očekávají i na počátku jara. Zejména pro přelom února a března meteorologické modely předpovídají podivné vyhlídky.
Zatímco severní a severovýchodní část Evropy zavalil ledový arktický vzduch a teploty zde padají k −35 °C, v jižních oblastech je téměř jaro. Na jihu Španělska v pondělí naměřili 17 °C, o nějakém idylickém počasí se ale nedá mluvit. Tlaková níže s sebou totiž nese silný vítr a přívalové deště, které na některých místech způsobují záplavy. Česká republika má štěstí, že leží přesně v oblasti frontálního rozhraní, kde se teploty vyrovnávají. Na našem území tedy zima zatím působí poměrně průměrným dojmem.
Oslabený polární vír
To se ale může brzy změnit. Teplá vlna od jihu se má ve čtvrtek rozšířit i na naše území, což s sebou přinese oblevu a teploty dosahující až 6 °C. Pokud jste se tedy dosud radovali z napadaného sněhu, o nadcházejícím víkendu už mu budete muset dát sbohem. Španělský deštivý scénář ale Česku naštěstí nehrozí, srážky se na našem území očekávají jen mírné.
Od poloviny února ale bude zase všechno jinak. Meteorologové očekávají, že právě tehdy teploty opět spadnou pod bod mrazu a zima se vrátí v plné síle. Na vině bude polární vír, který se letos chová velmi nepředvídatelně. Jde o systém větrů, které drží ledový vzduch v arktické oblasti a brání mu proniknout dále do kontinentu. Jakmile se tento systém naruší, arktický vzduch oslabenou bariéru prorazí a zasáhne i střední část Evropy. Přesně k tomu by podle nejnovějších modelů mělo dojít v polovině měsíce. Tehdy by se noční teploty mohly vrátit na –8 °C a pod bodem mrazu se mají udržet i přes den.
Podivný začátek jara
Stejné výkyvy by pak měly provázet i přelom února a března. Ačkoli se jedná o období, které bývá teplotně stabilní, letos má být počasí jako na houpačce. Zatímco jindy na konci února na polích leží sníh a zima nám už připadá příliš dlouhá, tentokrát bychom se mohli už v těchto dnech dočkat počasí téměř jarního. Dlouho se z něho ale radovat nebudeme, protože se posléze zase zvrtne. Předpokládaný výkyv bude představovat riziko hlavně pro rostliny a ovocné stromy, které se pod iluzí nastávajícího jara mohou předčasně probudit k životu, aby za týden opět zmrzly.
Zmatena jsou i zvířata
Výrazné ochlazení během zimy někteří lidé vnímají jako důkaz, že je globální oteplování jen mýtem. Ve skutečnosti ale návaly ledového vzduchu vznikají důsledkem narušené rovnováhy v přírodě. Rozdíl je znát právě v neobvkylých teplotních výkyvech. V minulých dobách byly teploty víceméně konstantní po celou dobu zimních měsíců, přičemž první výraznější oteplení přicházelo až v době Velikonoc. V posledních letech se ale obleva dostavuje mnohem dříve a klidně několikrát do měsíce, aby ji pak zase vystřídal nečekaný mráz.
Tyto výkyvy ohrožují nejen úrodu, ale i mnohé živočišné druhy včetně užitečného hmyzu a stěhovavých ptáků. Pokud hmyz vlivem přechodného teplejšího počasí vyleze ze zimních úkrytů už na konci února či na začátku března, v následujících týdnech mu bude hrozit uhynutí, protože se zima může vrátit každým dnem s nečekanou intenzitou. Oteplování planety tedy není jen o stoupajících průměrných teplotách, ale o nepředvídatelnosti, která může mít pro přírodu fatální důsledky.
Celkově by letošní jaro v Česku mělo být v porovnání s uplynulými 24 lety teplejší o 1 °C. Předpokládá to jak evropský model ECMWF, tak model vyhotovený ve Velké Británii. Jeden stupeň sám o sobě nepůsobí jako velký rozdíl, když si ho ale představíme jako rozdíl průměrný, může to znamenat, že některé březnové dny mohou být extrémně teplé a jiné zase povážlivě chladné. Kdyby se teplota zvedala pozvolna a konstantně, nebyl by to velký problém. K tomu ale v praxi nedochází; oteplování planety bohužel provázejí extrémy, kterým se příroda nestíhá přizpůsobovat.






















































