Meteorologové jsou na pokraji nervového zhroucení: Tohle nás v zimě čeká

Ta by podle předpovědí některých meteorologických stanic mohla být na území České republiky velmi mrazivá. Existuje hned několik důvodů, které toto tvrzení podporují. Proč by mělo nejen Českou republiku, ale i další evropské a dokonce i severoamerické státy sužovat tuto zimu nevídaně chladné počasí?

Mrazivá zima by nás měla čekat v důsledku ubývání ledu v Arktidě

Ačkoliv by se to mohlo zdát na první pohled nelogické, mrazivou zimu může způsobit ubývání ledu v polárních oblastech. Toho je na území Arktidy v letošním roce v porovnání se stejným obdobím v předchozích letech rekordně nízké množství. Důvodem jsou nadměrně vysoké teploty, které tam v červnu a červenci panovaly, respektive stále panují. 

„Rozsah arktického mořského ledu byl po většinu června sledován na téměř rekordně nízkých úrovních a od 20. do 26. června dosáhl denních rekordně nízkých hodnot,“ stojí přímo na stránkách Národního datového centra pro sníh a led, které je součástí předního výzkumného institutu CIRES na univerzitě v Coloradu ve Spojených státech amerických. 

Meteorologové navíc varují, že nadprůměrně vysoké teploty by měly Arktidu sužovat i v následujících týdnech. Ke zlepšení situace tím pádem nejspíše nedojde. 

Arktický led taje nadprůměrnou rychlostí. , Shutterstock...

Na vině je tryskové proudění 

A proč může ubývání ledu v polárních oblastech paradoxně zapříčinit mrazivou zimu v Evropě a Severní Americe? Problém spočívá především v tom, že led do značné míry pomáhá ochlazovat ovzduší Arktidy i vodu v oceánech, což má výrazný vliv na atmosférické proudění. 

Přesněji řečeno, výrazné rozdíly v teplotě mezi Arktidou a mírnějšími zeměpisnými šířkami jsou hlavním „hnacím motorem" pro takzvané tryskové proudění, které může dosahovat rychlosti až 700 kilometrů za hodinu (z anglického sousloví jet stream, které označuje extrémně silné proudění vzduchu, jenž se nachází v troposféře a stratosféře a má vliv na pohyb tlakových útvarů).

Jakmile se Arktida začne oteplovat, dojde ke zmenšení těchto teplotních rozdílů, což následně vede k oslabení tryskového proudění. V důsledku toho se toto proudění začne vlnit a vytvářet hluboké „propady" či „výběžky" namísto toho, aby směřovalo v přímém směru od západu na východ.

Kvůli vzniklému vlnění pak dochází k tomu, že ledový arktický vzduch proniká hlouběji na jih až nad pevninu Evropy a Severní Ameriky. Během zimních měsíců, které v historii přicházely po létech s malým množstvím ledu v přilehlých polárních oblastech, se navíc mají tendenci nad Severní Amerikou a Evropou vytvářet oblasti nízkého tlaku vzduchu, které studené proudy nadále přitahují. 

V konečném součtu to znamená, že nadprůměrně teplé počasí v Arktidě může paradoxně do států v Evropě (včetně České republiky) a Severní Americe přinést intenzivní mrazy a velké množství sněhu. Jedná se o poměrně komplexní a složitý jev, který však historie mnohokrát potvrdila. 

Letos by mohlo v zimě nadměrně sněžit. , Shutterstock...

Shrnutí

Led na území Arktidy v letošním roce taje nadprůměrně vysokou rychlostí. V důsledku toho zpravidla dochází k oslabení tryskového proudění, které se tím pádem začíná vlnit a proniká hlouběji nad pevninu Evropy a Severní Ameriky.

Z toho důvodu meteorologové očekávají, že by mohla být v letošním roce v České republice obzvláště mrazivá zima. 

Jedná se nicméně o velmi dlouhodobou předpověď. Počasí je mimořádně komplexním tématem a může být ovlivněno ještě řadou jiných faktorů.