Kvíz: Tyto výrazy dnešní mládeži zní jako cizí jazyk. Ti, kdo pamatují socialismus, v tomto testu obstojí

Než se však český jazyk dostal do aktuální podoby, musel projít velice sáhodlouhým vývojem – dnes za sebou má již více než tisíc let existence. Během těchto let docházelo k nepřetržitému vybrušování slovních spojení nebo přidávání zbrusu nových slov.

Změny ve slovnících reagovaly nejen na vývoj technologií či změnu životního prostředí, ale i na střídání různých režimů. Například za Rakouska-Uherska probíhala takzvaná germanizace, v rámci které se do české kultury i jazyka dostávaly německé výrazy.

Dalším obdobím, se kterým se pojí specifická slova a slovní spojení, je potom období vlády Komunistické strany Československa na území Československé republiky. Značnou část výrazů, které se tehdy objevovaly, nicméně již takřka nikdo nepoužívá. Zůstaly tak jen v paměti osob, které období socialismu zažily. Jak dobře tyto výrazy znáte, si můžete otestovat prostřednictvím kvízu, který najdete na konci tohoto článku. 

Proč se za socialismu mluvilo jinak než dnes?

Za socialismus je v dnešní České republice označováno období, kdy (nejen) na zdejším území vládla Komunistická strana Československa (zkráceně pouze KSČ). Jedná se tedy o období, které začíná únorem 1948 a končí 17. listopadu 1989 sametovou revolucí. 

Socialismus v Československu padl 17. 11. , Shutterstock....

Podle marxistické teorie by měl socialismus být jakýmsi pomyslným přechodným stupínkem mezi kapitalismem a komunismem. Komunismus měl tedy být „vyšší vývojovou fází“ socialismu, v níž měla existovat beztřídní společnost a kde by platilo pravidlo „každý podle svých schopností, každému podle svých potřeb“. Do praxe je však tato myšlenka prakticky nepřeveditelná, tudíž se ji žádnému komunistickému režimu nevydařilo realizovat. Z toho důvodu se zde hovořilo spíše o „budování socialismu“.   

A právě s budováním socialismu se neodmyslitelně pojí snaha komunistických stran o „přetvoření člověka k obrazu svému“. Toho se komunisté snažili manipulativně docílit mimo jiné právě ovlivňováním jazyka. 

Celkově byl jazyk ovlivněn:

1. Politickým vlivem, propagandou a ideologií. 
2. Cenzurou a jazykovým purismem.
3. Jazykovou izolací od západních států a inklinováním k ruštině.  

Politický vliv, propaganda a ideologie

Není žádným tajemstvím, že se komunistická strana Československa pokoušela manipulovat s veřejným míněním. Tím se snažila docílit toho, aby lidé režimu slepě důvěřovali. Zároveň se prostřednictvím určitých frází zakrývaly nedostatky režimu. Používaly se například následující fráze:

• „Problémy ve výrobě“ ve skutečnosti znamenaly „nedostatek zboží“. 
• „Brigáda“ či „pracovní sobota“ bylo ve skutečnosti označení pro práci zadarmo (či za minimální odměnu) o víkendech. 
• Vedoucí pracovníci se označovali jako „soudruzi“. To mělo vzbudit dojem rovnosti, která však neplatila.  
• Nechvalně proslulý pojem „normalizace“ pak rozhodně neoznačoval návrat k normálu, nýbrž tvrdé potlačení reforem a návrat k autoritativnímu způsobu řízení společnosti. 

Prostřednictvím jazyka se komunisté snažili o zatajení nedostatků režimu. , Shutterstock....

Cenzura a jazykový purismus

Lidé mluvili jinak i kvůli cenzuře a jazykovému purismu. To se projevilo mimo jiné:

• Častým používáním metafor či analogií: Krásnou ukázkou tohoto fenoménu jsou například písně od Karla Kryla. 
• Snahou komunistického režimu „očistit“ češtinu o cizí slova: Například internet se měl nazývat „celosvětová počítačová síť“. 

Odklon od západních států, inklinování k ruštině 

Československo bylo izolováno od západních států, tudíž západní jazyky neměly na češtinu tak významný vliv, jako tomu je dnes. To se projevovalo zejména absencí anglicismů. Zatímco dnes lidé používají anglicismy naprosto běžně, dříve byste je zde takřka nezaslechli. Lidé naopak častěji hovořili rusismy. 

Kvíz

Jak jste na tom se znalostí slov a slovních výrazů, které se používaly za socialismu? To můžete zjistit absolvováním tohoto kvízu. Správné odpovědi najdete na konci. 

Otázka č. 1: Co to je samizdat?

a) Výraz pro tajně šířené rukopisy. 

b) Obecný výraz pro ruskou literaturu. 

c) Druh zpěvu, který je typický pro ruské operní pěvce. 

Otázka č. 2: Co označovalo slovo perestrojka?

a) Zemědělské stroje. 

b) Soubor politických a ekonomických reforem. 

c) Letadlo. 

Otázka č. 3: Co byl proletariát?

a) Společenská třída, která nevlastní žádné výrobní prostředky – často dělníci. 

b) Letiště, které sloužilo k vojenským účelům. 

c) Vrchní představenstvo KSČ. 

Otázka č. 4: Co mělo označovat slovo Komsomol?

a) Komunistický režim. 

b) Knihu, ve které je popsána komunistická ideologie. 

c) Politickou a výchovnou organizaci.

Správné odpovědi:

1. a)
2. b)
3. a)
4. c)