Kvíz: Gábl, vařonka, córák. Moravská slova, která zaskočí i rodilé Moraváky

Že se v Brně tramvaji říká šalina, dnes ví asi každý Pražák. Zřejmě se ani nezarazíte, když vás Brňák pozve na škopek a narazí bečičku. Když vás začne podezírat, že jste z Práglu, protože nějak divně zpíváte, asi se také ještě chytnete. Ale pokud se vám svěří, že má noty v čistírně, možná ho budete muset poprosit o překlad. 

Nejde o překlep, opravdu to nejsou „boty v čistírně“, ale „noty“. A ty v brněnském hantecu mohou v určitém kontextu znamenat řidičský průkaz. Vás známý o noty naštěstí nepřišel úplně, má je jen v čistírně, čímž se míní, že má řidičák pozastavený. 

Stejně tak ale mohou Moravané narazit v Čechách. „Řekl jsem, že chci sodovku, a oni mi přinesli sifon,“ popsal zkušenost s návštěvou pražské restaurace Josef z Prostějova. Termín sodovka totiž v mnoha moravských regionech označuje barevnou limonádu, zatímco vodě s bublinkami bez zvláštní příchuti se říká sifon. 

Spisovný jazyk moravský 

Na Moravě už od 90. let probíhají snahy moravský dialekt standardizovat a postavit ho vedle češtiny jako svébytný jazyk s vlastní mluvnicí. Místní amatérští jazykovědci dokonce založili Ústav jazyka moravského a vypracovali takzvaný „moravopis“, který určuje pravidla výslovnosti a pravopisu. Lingvisté z Masarykovy univerzity v Brně však projektu příliš nefandí. Spisovná moravština by podle nich byla jen slepencem různých nářečí, která se od sebe výrazně liší. Jinak mluví lidé na Brněnsku, jiné výrazy používají obyvatelé Hané a odlišný dialekt mají Ostraváci. Moravština jako jednotný jazyk v praxi neexistuje. 

Češi tomuto krásnému městu říkají Olomouc, pro místní je to Holomóc. , ...

Obrození hantecu 

Zcela specifickým fenoménem je ovšem brněnský hantec, který v posledních letech zažívá doslova obrození. V hantecu se píší knihy, divadelní hry a vznikají i překlady známých pohádek a povídek. Brňané jsou na svůj ojedinělý slang hrdí, a dokonce usilují o to, aby byl přidán mezi kulturní památky UNESCO. Sám hantec je přitom směsice moravských nářečí, která v minulosti ovlivnila němčina, vídeňský argot, žargon místní galerky i romština a jidiš. Dnes se do něho dostávají i lidové novotvary typu „džani“ (džíny) nebo výše zmíněné „noty v čistírně“. 

Do našeho kvízu jsme vybrali nejen výrazy z hantecu, ale také slova, se kterými se běžně setkáte v jiných oblastech Moravy. Pražáci si s nimi často nevědí rady a některá mohou zmátnout i studované jazykovědce. Troufnete si? 

KVÍZ: 

1. Když vám na Moravě řeknou, že k obědu měli erteple, co jedli? 

a) knedlíky

b) brambory

c) placky

2. Švíca v brněnském hantecu znamená: 

a) Švýcarka

b) svíce 

c) sestra

3. Větu „Máme malého svišťa“ lze přeložit jako: 

a) Chováme doma sviště jako domácí zvířátko

b) Máme malé zpoždění

c) Narodilo se nám dítě

4. Když vám žena z Moravy řekne, že hodně zchudla, co má na mysli? 

a) výrazně zhubla

b) přišla o hodně peněz

c) hodně toho dnes nachodila

5. Roztomilé slovo šufánek je výraz pro: 

a) župánek

b) naběračku 

c) šuplík 

6. Když vám Moravan řekne, že má na zahradě srstky, co tam má? 

a) krtky

b) sršně

c) angrešty

7. Valašská babička udělala frgál. Co je to za dobrotu? 

a) závin

b) bramborák 

c) koláč

8. Výraz „córák“ se používá pro: 

a) osobní vlak

b) staré auto 

c) kloubový autobus

 
9. Co je vařonka? 

a) vařečka 

b) hřejivý alkoholický nápoj 

c) zástěra 

10. Věta „Dáme si gábl“ znamená

a) zahrajeme si hazardní karetní hru

b) dáme si jídlo 

c) dáme si rundu 

Správné odpovědi: 1b, 2c, 3c, 4a, 5b, 6c, 7c, 8a, 9b, 10b