Kvíz: Jen opravdový Pražák pozná tato slova z pražského slangu. Brňáci tápou

Na pražských ulicích se už po staletí setkávají lidé z různých koutů Čech, Moravy, Slezska, ale i zahraničí. V dobách dávno minulých ji křižovali různí obchodníci, studenti, řemeslníci nebo dělníci, kteří každý po svém obohacovali prostředí o své jazykové zvyklosti. Z jejich mluvy se tak začalo utvářet něco, čemu dnes nepřesně říkáme pražské nářečí.

Obecná čeština

Faktem je, že pražské nářečí je spíše obecnou češtinou, tedy nespisovnou verzí českého jazyka. Tato forma je rozšířená nejen po pražských územích, ale také po celých středních Čechách. Typickým prvkem obecné češtiny je například přidávání takzvaného protetického „v“ na začátku slov – vokno, vopravdu, vocaď pocaď. Slyšet můžete rovněž alternaci hlásek -é- na -ý- – malovaný domečky, špinavý vokna, rozlitý mlíko. Určitě jste se setkali (nebo ji možná sami používáte) s koncovkou -ej-. V mluvě se projevuje napříč všemi tématy – malovanej džbán, dobrej flám, čistej hrnek, mlejn včetně známé pohádky Princezna ze mlejna.

Pro obecnou češtinu se někdy používá označení interdialekt a v širším slova smyslu je brána za skupinu středočeských nářečí. Právě v Praze se všechna protínají a šíří se dál až k branám západní Moravy. Je tedy potřeba zdůraznit, že to zdaleka není jen součást pražských regionů, ale daleko větší oblasti.

V ulicích Prahy se mluví většinou obecnou češtinou. , ...

Žižkovští Pepíci

Ačkoliv Praha tedy jakožto město žádnou specifickou mluvu v podstatě nemá, v historii se objevoval zvláštní fenomén známý pod označením žižkovští Pepíci. Co si pod tím představit? Skupinu obyvatel z oblasti městské části Žižkov, která si v tehdejší době osvojila poměrně specifický slovník žižkovského argotu, zčásti založený na humoru.

Obecně se argotem označuje slovní zásoba společenské spodiny (zlodějů, překupníků a dalších kriminálních živlů), jejímž hlavním účelem je skrýt skutečné sdělení věty před nezasvěcenými posluchači. A přesně tak fungovala mluva žižkovských Pepíků, často se motala kolem nelegální činnosti či erotických služeb. Živá byla až do období první republiky, záhy poté vymizela a dnes už v podstatě nejde dohledat. Přesto se však některé výrazy zachovaly, například nevěstinci se říkalo Benátský dům, čárař byl zase výraz pro lupiče přepadávající­ho lidi na ulici.

Otestujte své znalosti v našem kvízu

Pod vlivem médií a všudypřítomného internetu se může zdát, že pražská mluva mizí. Ovšem není tomu tak. Jen se proměňuje a reaguje tak na rychlý vývoj doby. Zatímco v Brně se velmi výrazně projevuje typický hantec čerpající hlavně z němčiny, pražská řeč hledá inspiraci nejen v němčině, ale také třeba v angličtině nebo zmiňovaném středočeském nářečí.

Pokud jste se v Praze nenarodili, nebo v ní alespoň nějaký čas nežili, mohou vám být některá slova neznámá, zvlášť pokud sami mluvíte například některým z moravských či slezských nářečí. Zkuste si projít náš kvíz a zjistit, zda byste se v Praze domluvili.

1. Pražští vás pošlou na Kulaťák, kam půjdete?

a) na Václavské náměstí
b) na Vítězné náměstí v Dejvicích
c) na Vyšehrad

2. Když Pražák řekne „přijdu dýl“, co tím myslí?

a) přijde později
b) přijde dřív
c) přijde přesně načas

3. Výraz „hafo“ označuje:

a) hodně, spoustu
b) psa
c) vysokou rychlost

4. Když se řekne „podej mi šrajtofli“, o co má daný člověk zájem?

a) o batoh
b) o igelitku
c) o peněženku

5. Co se v Praze a okolí označuje slovem „šolích“?

a) hádka
b) přivýdělek
c) druh piva

6. Když Pražák použije slovo „rajzovat“, má tím na mysli:

a) divoce tancovat
b) falešně zpívat
c) cestovat, courat se

7. Kdo byl „čárař“?

a) lupič na ulici
b) pracovník technických služeb
c) umělec

8. Jaký podnik byste hledali v místě slangově označeném jako „Benátský dům“?

a) velvyslanectví Itálie
b) nevěstinec
c) galerii obrazů

Správné odpovědi:

1. B
2. A
3. A
4. C
5. B
6. C
7. A
8. B