Kraje zuří: Vláda jim sebrala peníze na opravu silnic 2. a 3. tříd. Peníze jsou prý potřeba jinde a mají si poradit
Kraje po státu požadovaly čtyři miliardy korun na opravu silnic, další tři miliardy pak na opravu mostů. Ministerstvo dopravy však jejich žádost nevyslyšelo, což znamená, že by tyto vyšší územní samosprávné celky měly v letošním roce zůstat zcela bez státního příspěvku na opravy silnic II. a III. třídy.
Sledovat v Google Zprávách
Představitelé Ministerstva dopravy České republiky navíc prohlásili, že peníze nebudou krajům garantovány ani v následujících letech. Na tuto skutečnost reagovali hejtmani několika krajů velmi negativně. O tom, že rozhodnutí vládních činitelů vyvolalo mezi kraji opodstatněné obavy, hovořil dokonce i zlínský hejtman Radim Holiš, který je přitom sám členem hnutí ANO (tedy politického uskupení, které je členem vlády, jež o neposkytnutí financí rozhodla). Podle něj toto rozhodnutí zásadně omezuje možnosti pokračovat v nezbytné obnově regionální dopravní infrastruktury a o financování by se tím pádem mělo ještě nadále jednat.
Kraje by měly v letošním roce přijít o státní příspěvek
Všech 14 krajů by mělo ve stávajícím roce přijít o státní příspěvek na opravy a rekonstrukce silnic II. a III. třídy, který přitom stát těmto vyšším územním samosprávním celkům poskytoval od roku 2015 nepřetržitě.
Kraje požadovaly čtyři miliardy korun ročně, které měly být určené na opravu silnic II. a III. třídy, a dále pak tři miliardy na rekonstrukce mostů. Požadavek se týkal tří let (konkrétně let 2026, 2027 a 2028).
Stát ovšem jejich žádost zamítl. Vyplývá to přímo z vyjádření nejvyššího představitele Ministerstva dopravy České republiky, kterým je v současné chvíli Ivan Bednárik (za SPD).
„V současné době bohužel vašemu požadavku nelze vyhovět. S ohledem na rozpočtové možnosti a vysoké nároky na financování prioritních investic do dopravní infrastruktury nelze v tuto chvíli garantovat finanční prostředky ani v dalších letech,“ je uvedeno v ministrově dopise.
Vláda argumentuje tím, že potřebuje financovat výstavbu dálnic.
, ...
Přednost mají dostat dálnice, na kraje již peníze nezbyly
Vláda uvádí jako jeden z důvodů potřebu financovat velké dálniční stavby.
O tom hovořil i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Podle jeho vyjádření už další peníze nezbývají, aniž by stát musel omezit některé plánované dálniční stavby. Jako příklad uvedl dálnice D6, D35, D3 nebo D11.
"Pokud bychom měli dnes dávat krajům, tak bychom museli zastavit práce na D3, na D11 nebo D6, nemluvě třeba o klíčových železničních stavbách,“ řekl Havlíček.
Rozhodnutí vyvolalo velmi hlasitou kritiku
Proti rozhodnutí Ministerstva dopravy České republiky se jasně postavilo hned několik hejtmanů.
„Tato vláda je první od roku 2015, která nedá ani korunu na krajské silnice. Jasně říká, že to tak bude i v následujících letech. Jen pro náš kraj to bude za toto volební období ztráta skoro 1,5 miliardy, za které silnice nebudeme moct opravit,“ kritizoval stávající vládu například jihomoravský hejtman Jan Grolich.
„Budou tím trpět hlavně lidé na venkově a v odlehlých oblastech, k nimž je to nefér. Vždyť také platí daně, ale třeba po dálnici jedou dvakrát za rok, zato po rozbitých dvojkách a trojkách každý den," argumentoval Martin Půta (SLK), který je hejtmanem Libereckého kraje.
Hejtman Zlínského kraje Radim Holiš z ANO pak dokonce poslal Ministerstvu dopravy České republiky dopis, který obsahuje seznam požadavků. Aktuální stav podle jeho slov vyvolává mezi kraji oprávněné obavy, protože představuje výrazný odklon od stávajícího systému podpory a zásadně omezuje možnosti pokračovat v nezbytné obnově regionální dopravní infrastruktury. „Její financování musí být založeno na předvídatelném systému,“ dodal Holiš.
Mezi nejhlasitější kritiky patří i Petra Pecková, která figuruje jako hejtmanka Středočeského kraje. „Zuřím vzteky,“ konstatovala a následně kritizovala nečinnost jiných hejtmanů z hnutí ANO.
Hejtmani chtějí vést o financování další jednání
Holiš v každém případě uvedl, že otázku financování zatím nepovažuje za zcela uzavřenou. Hejtmani by rádi s vládou dále vyjednávali, přičemž termín dalšího jednání by měl být naplánován přibližně na polovinu září.
Vláda je v tuto chvíli kritizována i za odklad zastropování maximální výše důchodového věku. Odborníci naopak schvalují navýšení rodičovského příspěvku, které navrhlo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
