Synovi jsem dávala kapesné, ale musel z něj platit energie. Částku jsem mu vypočítala přesně podle jeho spotřeby

Teplo, světlo, tekoucí voda i funkční nabíječka na telefon jsou pro některé děti a dospívající naprosto automatické. Často se vůbec nezamýšlejí nad tím, že se tyto věci musí každý měsíc stále dokola platit. A už vůbec je při sledování televize, nabíjení notebooku, telefonu a sluchátek nenapadá, že nadměrným užíváním elektřiny může vzniknout i nedoplatek. Přechod do dospělosti pak bývá nepříjemným střetem s realitou a pokud dítě neumí hospodařit i s těmito komoditami, může se dostat i do dluhů.

Děti a teenageři často berou energie jako samozřejmost , ...

Lekce z reálné spotřeby

Nad výše popsanou problematikou se zamýšlela i paní Jana z Prahy. Již dospělý syn navštěvuje vysokou školu ve stejném městě, takže nebydlí na koleji, ale doma ve svém dětském pokoji. Ten připomínal spíše nonstop otevřený obchod s elektronikou. Světlo svítilo dlouho do noci, televize běžela jen tak na pozadí, veškerá drobná elektronika byla neustále v nabíječce. To vše se podepisovalo i na vyúčtování za elektřinu, které bylo vysoké i přesto, že paní Jana se snažila chovat co nejšetrněji. 

Snažila si tak se synem promluvit, ukázala mu vyúčtování a vysvětlila, proč je potřeba s energií šetřit. Ten ale vždy pokýval hlavou, nicméně elektřina a platby za ni pro něj byly i nadále natolik abstraktní pojem, že se do šetření zrovna nehrnul. A tak se Jana rozhodla pro radikální krok. Synovi řekla, že si odteď bude platit všechnu elektřinu, kterou spotřebuje. Rozhodla se do těchto plateb nepočítat položky za praní, chod lednice nebo myčky, ale pouze to, co syn “vyplýtval” ve svém pokoji.

Ponechala mu kapesné, ke kterému si navíc ještě přivydělával. Z těchto peněz však musel každý měsíc hradit svým rodičům svůj reálný podíl. První měsíc byl pro něj šok. Jeho neustále běžící elektronika mu totiž “sežrala” podstatnou část peněz na jeho zábavu jako je kino nebo posezení s kamarády v baru. Po pár měsících už nebyl problém vytáhnout elektroniku ze zásuvky, zhasínat po sobě, ani vypínat televizi, když se na ni nikdo nedívá.

Provoz chytrých zásuvek lze sledovat v aplikaci, což dětem pomůže mít přehled o své spotřebě , ...

Jak vypočítat spravedlivý podíl na energiích

Jak ale paní Jana mohla spočítat reálnou spotřebu synova pokoje, když bydlí v bytě a mají pouze jeden klasický elektroměr?

Vsadila na chytré zásuvky. Ty zapojila do běžných zásuvek v pokoji a do nich si syn následně připojil veškerou elektroniku a osvětlení pokoje tak, jak je zvyklý. Jana si pak v mobilní aplikaci mohla jednoduše prohlédnout spotřebu každé z těchto chytrých zásuvek a díky tomu i vypočítat poměrně přesnou částku.

Chytrou zásuvku zastoupí i digitální wattmetr, který funguje na stejném principu. U něj je však nutné spotřebu odečítat přímo z digitálního displeje na zařízení. To je jednak nepraktické, ale také to může vychytralý adolescent snadno obejít vynulováním.

V některých domácnostech zase funguje klasická metoda, kdy se pravidelná měsíční platba rozdělí spravedlivě mezi všechny členy domácnosti. K tomu je třeba poslední vyúčtování, podle kterého se spočítá reálná spotřeba za měsíc. Ta se následně vydělí počtem členů v domácnosti. Výhodou (v některých situacích spíše nevýhodou) je, že zde platba zahrnuje třeba i výdaje za praní prádla, ohřev teplé vody v bojleru nebo za chod lednice.