Než sednete kadeřníkovi do křesla, ověřte si konečnou cenu. Luxusní salony si za některé služby účtují i 10 000 Kč

Jedna z uživatelek diskuzního fóra Modrý koník se nedávno podělila o svou nepříjemnou zkušenost z pražského kadeřnictví, kde obvykle platila za ostříhání a melír okolo 2 tisíc korun. Její kadeřnice však odešla na mateřskou dovolenou a při poslední návštěvě salonu jí zaskakující kadeřník vnutil rovnou i přeliv. Konečná cena ve výši 4 200 korun vyšla najevo až při placení a zákaznici rozhodně nepotěšila. 

Ještě „bolestivější“ zkušenost popsala uživatelka diskuzního fóra Reddit. Objednala se do vyhlášeného salonu na balayage, aniž by tušila, jak časově i finančně náročná tato technika může být. Kadeřnice navíc nejprve opravovala nepovedené barvení z předchozí návštěvy jiného salonu, takže zákrok trval téměř pět hodin. Konečný účet se nakonec vyšplhal téměř na 10 000 korun. Přestože byla s výsledkem spokojená, přiznala, že tak vysokou částku rozhodně nečekala.

Ceník bývá jen orientační 

Ze zákona je živnostník povinen informaci o ceně služeb vhodným způsobem zpřístupnit. Většina kadeřnictví to řeší vyvěšením ceníku na svých webových stránkách nebo na svém profilu na sociálních sítích. Vlasový styling je nicméně služba natolik různorodá, že ceník nikdy nebude úplně jednoznačný. 

„Cena u chemických úkonů se odvíjí dle skutečné spotřeby materiálu a časové náročnosti. Kadeřník vykonávající službu vám na základě diagnostiky vlasů může sdělit přesnější cenu při úvodní konzultaci,“ upozorňuje na svém webu například pražské kadeřnictví Advance Studio. 

Na výslednou cenu má vliv i úroveň zkušeností konkrétního kadeřníka. Mnoho salonů dnes používá označení jako Junior, Specialist nebo Master, přičemž služby zkušenějších stylistů bývají citelně dražší. Dvě zákaznice tak mohou ve stejném salonu za obdobnou službu zaplatit částky lišící se i o několik tisíc korun jen proto, že si vybraly jiného kadeřníka.

Mnoho ceníků kadeřnických salonů neuvádí za ostříhání nebo barvení jednotnou cenu. Spíše se setkáte s cenovým rozmezím. Střih může stát v jednom konkrétním kadeřnictví něco mezi 600 a 900 korunami. Barvení s ostříháním bude účtováno v rozmezí 1 100 až 1 800 korun. A když přijde na melír a balayage, jeden salon v Plzni uvádí orientační cenu 3 000 až 7 000 korun. 

Konečná cena záleží mimo jiné na zvolené technice. , ...

Proč jsou ceny tak pohyblivé 

Může se tedy stát, že vaše kamarádka zaplatila za melír 3 000 korun, ale vám bude ve stejném salonu za stejnou proceduru naúčtováno o tisíc korun víc. Jak je to možné? Záleží na typu vlasů, jejich původní barvě i předchozí péči. To vše se promítne do času, který bude muset kadeřnice na váš účes vynaložit.
 
„Přání přejít z černé na platinovou blond za dvě hodiny je zkrátka technologicky nemožné,“  říká kadeřnice Petra Vyoralová.

Svou roli v konečné ceně hraje i značka zvolené kosmetiky a konkrétní technika, kterou kadeřnice při konzultaci doporučí. 

Komunikace je klíčová

O přibližné konečné ceně by ale zákaznice měly být v každém případě dopředu informovány a samy by se o ni měly aktivně zajímat. V první řadě by se měly seznámit s orientačním ceníkem, aby se nestalo, že naslepo vkročí do luxusního salonu v centru Prahy, přijmou nabídnutou kávu, nechají si na hlavě vyrobit účes podle posledního trendu a pak jen v šoku hledí na účet ve výši deseti tisíc. Někdy se totiž připlácí i za jméno samotného salonu, zkušenost stylisty a nadstandardní prostředí. 

Zároveň je nutné předejít nedorozuměním při úvodní konzultaci. Kadeřnici předložíte fotografii vysněného účesu se slovy: „Chci tento střih.“ Kadeřnice ale hledí na účes jako na celek a domnívá se, že si přejete i tu samou barvu. Místo padesáti minut strávíte v salonu čtyři hodiny a platíte nečekaně astronomickou částku. 

Účes proto vždy proberte dopředu do detailů a informujte se o přibližné konečné ceně. 

Cena u kadeřníka se může lišit i v závislosti na typu vlasů. , ...

Nebojte se říci ne

Je-li odhadnutá cena pro vaši peněženku příliš vysoká, není žádná ostuda, když ze situace vycouváte. Inspirací může být nápad, který sdílel jeden kadeřník na diskuzním serveru Reddit: 

„Zákazníkovi sdělím cenu a obecný průběh a pak se zeptám, jestli na to mají čas. Pokud si to nemohou dovolit, mají z toho východisko.“

Jinými slovy, kadeřníkovi nemusíte přiznávat, že na jeho službu nemáte peníze. Jednoduše se vymluvíte, že jste s takovou časovou náročností nepočítali a za hodinu máte obchodní schůzku. Kadeřník možná pochopí, která bije. Ale neřekne se to nahlas a službu odmítnete elegantním způsobem. 

Nepřistoupit na odhadnutou cenu je nakonec vaše právo. A je mnohem lepší utéct z předraženého salonu včas, než později litovat tisíců korun, které jste mohli odložit na dovolenou nebo vánoční dárky.