Z Antarktidy se stává „luxusní hřiště“ pro boháče. Místní průvodci už toho mají dost a hromadně odcházejí

Nekonečně bílé pláně, naprosté ticho, extrémní povětrnostní podmínky a tučňáci – nějak takto si většina představuje sedmý světový kontinent. Jenže realita polárního turismu ukazuje, že i ta nejextrémnější a nejvzdálenější místa na světě lze využít ke komerčním aktivitám. Zatímco na přelomu tisíciletí ledový kontinent navštívilo asi 10 tisíc lidí ročně, poslední sezóny ukazují na nárůst počtu návštěvníků přesahující číslo 100 tisíc lidí za rok. Cestovní ruch zde zažívá boom a Antarktida je pro nejbohatší lidi světa trendy.

Peníze nejsou problém

Antarktida se v posledních letech stala jednou z nejžádanějších a zároveň nejdražších destinací světa. Kapacity jsou omezené, takže cena šplhá vysoko a plavba z jihoamerické Ushuaie stojí kolem 10 až 25 tisíc dolarů (čtvrt až půl milionu korun). Jenže pro sortu lidí, kteří se na takové expedice vydávají, jsou to jen drobné. Poptávají nejen nevšední zážitky, ale také luxus a pohodlí. Samozřejmostí jsou tak soukromá letadla, plavby na míru na luxusních jachtách a pobyty v drahých kempech přímo na ledovci. To přivádí na tento kontinent klientelu očekávající pětihvězdičkový servis bez ohledu na to, jak extrémní prostředí to je.

Z ledového kontinentu se stala trofej pro nejbohatší lidi a jde v podstatě o další kolonku na tzv. bucket listu, tedy seznamu věcí a aktivit, které chce člověk zažít, aby mohl na sociálních sítích ukázat svůj exkluzivní status. Není výjimkou, že se na palubách obřích lodí pořádají opulentní večírky, zatímco lidé mohou sledovat ledovce okolo. Podává se luxusní šampaňské, do kterého personál servíruje tisíce let starý led odseknutý přímo z plovoucí kry. A to vše bez ohledu na životní prostředí, což jde proti tomu, co se zavázaly státy světa chránit.

Dříve se do ledového království vydávali jen vědci a dobrodruzi. , ...

Tradiční průvodci odcházejí

Luxusní cestování s sebou nese výraznou ekologickou zátěž, protože uhlíková stopa takového cestovatele je obrovská. Hluk, emise, pohyb lidí, odpad či světelný smog mají logicky negativní dopad na místní přírodu, především na divoká zvířata. Atmosféra houstne, a tak se bouří i někteří polární průvodci. Lidé, pro které se Antarktida stala celoživotní vášní, pak hromadně končí a podávají výpovědi.

Nedělají to ale kvůli penězům, nýbrž odcházejí z čistě morálních důvodů. Fenomén globálního oteplování mění Antarktidu před očima a podobný způsob cestování pak ještě urychluje zkázu křehkého ekosystému a prostředí, kde divoká zvířata přicházejí o svůj původní domov. I přes řadu regulací cestovní ruch neustále roste. Geoložka Camilla Nicholová, která vede Nadaci Spojeného království pro antarktické dědictví, upozornila i na rizika takových plaveb velkými loděmi: „Aktivita v Antarktidě je sice přísně regulovaná, ale neexistují žádná početní omezení. Pokud by se v Antarktidě odehrálo nějaké lodní neštěstí, má potenciál stát se katastrofou nedozírných rozměrů… Pokud by však do ledovce narazila jedna z těch velkých výletních lodí, kam se vejde až tisíc lidí, bylo by to hrozné.“

Čím dál častěji sem míří i velké výletní lodě. , ...

Změna pravidel nebo zkáza

V současné době je turismus na Antarktidě spravován především Mezinárodní asociací antarktických touroperátorů (IAATO), která se snaží udržovat přísná pravidla chování. Například omezuje počet lidí na pevnině maximálně na 100 osob najednou či nařizuje dezinfekci obuvi k prevenci zanesení invazivních druhů. Jenže dobrovolná regulace v takovém počtu turistů již nestačí.

Odchod frustrovaných průvodců je varováním a měl by fungovat jako upozornění pro celou mezinárodní komunitu. Křehký ekosystém již nyní trpí nezvykle vysokými teplotami, stále menší zaledněnou plochou a rozpadem ledovců. Zavedení a kontrola striktních limitů by mohla pomoci zachovat tento kontinent i pro budoucí generace.