Vaříte rýži tímto způsobem? Pak jste horší, než školní jídelna za socialismu
Rýže je základem mnoha jídel po celém světě a ve své podstatě jde o jednu z nejjednodušších surovin. Přesto se právě při její přípravě dělá nejvíce chyb. Stačí špatný poměr vody, nedostatečné proplachování nebo příliš dlouhé vaření a výsledek se spíše podobá lepivé kaši než chutné příloze. V horším případě je rýže rozvařená, bez chuti a má konzistenci, která připomene nešťastné školní obědy z minulého století.
Přitom dobrá rýže není žádná věda. Nejde o výsadu profesionálních kuchařů ani asijských restaurací. Je ale nutné respektovat druh rýže a přizpůsobit mu také celou přípravu. Jinak se vaří rýže jasmínová, jinak ta na rizoto nebo sushi. Pokud se však jednou naučíte rýži opravdu dobře připravit, na „instantní“ sáčky s rýží se už v supermarketu ani nepodíváte.
Správně uvařená rýže by měla být sypká.
, ...
Nejčastější chyby při vaření rýže
Jednou z nejčastějších chyb je špatný poměr rýže a vody. I zde se vracíme k tomu, že každá rýže potřebuje trochu jiný přístup. Pokud bychom zůstali u klasické dlouhozrnné, na jeden díl rýže potřebujeme dva díly vody. U basmati je poměr spíše 1:1,5, zatímco u kulatozrnné nebo rýže na sushi může být vody o něco více. Problém nastává, když se vaří od oka bez měření a bez ohledu na typ rýže.
Další častou chybou je nedostatečné nebo naopak přehnané proplachování. Rýže by se měla propláchnout studenou vodou, ideálně 2–3krát, dokud voda není víceméně čirá. Tím se odstraní přebytečný škrob, který jinak způsobuje lepení. Na druhou stranu příliš dlouhé máčení nebo proplachování může rýži zbavit chuti a ovlivnit texturu.
Velký vliv na výsledek má i doba varu a zacházení po uvaření. Rýže by se měla vařit pod pokličkou, bez zbytečného míchání, a po uvaření je dobré ji nechat pár minut dojít pod pokličkou. Nedostatečné okapání nebo dokonce slévání vody jako u těstovin vede k nevhodné konzistenci. Kvalitně uvařená rýže by měla být sypká, nelepivá a přirozeně aromatická, bez nutnosti dodatečného solení nebo dochucování.
Každý druh rýže vyžaduje trochu jiný způsob přípravy.
, ...
Různé druhy rýže a jak na ně
Každý typ rýže má trochu jiné nároky. Basmati rýže, oblíbená v indické kuchyni, je dlouhozrnná a vyžaduje propláchnutí a vaření s menším množstvím vody. Po uvaření je voňavá a sypká, ideální k pikantním omáčkám.
Jasmínová rýže, běžná v jihovýchodní Asii, má přirozenou vůni a mírně lepkavou konzistenci. Ta je žádoucí, pokud se servíruje například s thajskými kari. Jasmínová rýže se většinou neproplachuje tolik jako basmati, protože částečně lepivost podporuje charakter pokrmu.
Kulatozrnná rýže, jako je ta určená na sushi nebo rizoto, je přirozeně škrobnatá a lepivá. V tomto případě je lepivost žádoucí – na rozdíl od ostatních druhů. Zde je důležité rýži nejprve pořádně propláchnout, ale zároveň dodržet poměr vody a vařit ji přesně podle druhu – často s přidáním rýžového octa nebo vývaru, podle konkrétního receptu.
Existují také druhy jako natural rýže (neloupaná) nebo černá rýže, které mají pevnější strukturu a vyžadují delší dobu varu nebo namočení předem. U těchto druhů se vyplatí dodržovat instrukce výrobce, které se mohou u každé značky mírně lišit podle zpracování.
Rýžovar a další metody vaření
Stále více domácností používá rýžovar, který zajišťuje konzistentní výsledky bez nutnosti hlídat hrnec. Jeho výhodou je rovnoměrné zahřívání a automatické vypnutí po dovaření. I zde však platí, že je potřeba dodržet správný poměr vody a rýže. Rýžovar neudělá vše za kuchaře, ale značně usnadní přípravu. U jasmínové nebo basmati rýže obvykle stačí poměr 1:1,5. U sushi rýže to může být až 1:2.
Alternativní metodou je vaření rýže v troubě. Rýže se zalije horkou vodou, přikryje se a nechá se pomalu péct. Výsledek bývá velmi sypký, ale je třeba přesně odměřit tekutiny a nepřehnat to s teplotou. Oblíbenou, i když méně doporučovanou metodou, je vaření v pytlíku. Tato varianta je sice rychlá, ale často přináší nevýraznou chuť a ztrátu živin, protože rýže je vařená nadměrně ve velkém množství vody, která se následně vylévá.
