Zákaz brček byl jen začátek. EU chystá další krok, který lidem zkomplikuje život
Evropská unie si vzala na paškál obalové materiály s cílem zbavit se do roku 2040 až 15 % všech aktuálně používaných obalů z plastu. Brčka někteří lidé oplakávají dodnes, brzo k nim ale přibydou i další věci, které jsou dnes běžnou součástí našich životů. Udržitelný přístup se totiž stává novou normou, které se musí přizpůsobit všechny členské státy EU.
Nařízení o obalech s názvem PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation) má vést skrze omezování plastových obalů jak k větší udržitelnosti, tak k podpoře recyklace. Není se čemu divit: Množství obalových materiálů totiž od roku 2013 stále roste. V minulém roce jich vyprodukovala jen Evropská unie téměř 80 milionů tun. V přepočtu na osobu to vychází na alarmujících 177,8 kilogramů ročně – to je zhruba 25 velkých tašek. 35,3 kilogramů přitom tvoří právě plastové obaly.
40 % celkových obalových materiálů vychází na papír a lepenku. Hned za nimi na tom je ale nejhůř právě plast, který představuje téměř 20 % obalového odpadu.
Nákupní zvyky čeká razantní změna
Plastová brčka postihl zákaz uvádění na trh už v roce 2021. Jednalo se ale spíš o úvod do širší „plastové problematiky“, protože ty největší novinky teprve nastanou. Do roku 2030 má totiž proběhnout celá série změn vedoucích k omezování odpadových plastů v celé EU.
Plastovým vaničkám a mikrotenovým sáčkům brzy odzvoní.
, ...
|
Dalším krokem je, že většina balených potravin přijde o svou klasickou „součást“ v podobě různých nádobek a vaniček. Z obchodů zmizí ale také „nepostradatelné“ tenké mikrotenové sáčky s tloušťkou pod 15 mikronů. Rozloučit se budeme muset také s plastovými obaly na ovoce a zeleninu do váhy 1,5 kilogramů. I když se jedná o ty nejméně nápadné obaly, jejich spotřeba a dopad na životní prostředí je markantní.
K tomu, aby prodejci udrželi v obchodech podobný standard, tak budou muset začít používat nové inovativní a ekologické alternativy. Podmínkou je totiž, aby šly obaly snadno recyklovat. Neměly by se tedy objevovat už ani neoddělitelné kombinace například v podobě plastu s papírem nebo hliníkem. Krok správným směrem budou představovat také opakovatelně použitelné obaly, u kterých nedojde k vyhození ihned po přinesení z obchodu.
A co plastové PET lahve? Těch se zákaz zatím netýká, ale do roku 2030 musí splňovat podmínku minimálně 30% podílu recyklovatelného obsahu. Do roku 2040 se pak toto kritérium zvýší na 50 %.
Omezení se dotkne i e-shopů, restaurací a hotelů
Jiné konkrétní nařízení se týká celého světa e-commerce a jejich zásilek. Nyní je běžné, že přijde adresátovi z e-shopu obrovská krabice, ve které se nachází mnohonásobně menší předmět. Nově bude muset obal odpovídat velikosti obsahu a prázdného místa může být maximálně 50 %. Obaly plné vzduchu a plastové výplně tak do roku 2030 definitivně skončí.
Restaurace budou muset poskytnout zákazníkům možnost odnést si nápoje nebo jídlo ve vlastní znovupoužitelné nádobě. Mělo by tak dojít hlavně ke snížení množství odpadu z jednorázových plastových kelímků a krabiček.
Co budou souhrnně tato nová omezení znamenat v praxi? Z restaurací vymizí jednorázová balení pro smetany, medy či másla a marmelády. A budeme si tam moct zajít třeba s vlastní obědovou krabičkou. Hotely budou muset místo rozdávání mini balení kosmetiky využívat udržitelnější obaly. A e-shopy zas budou nucené lépe plánovat, jaké krabice pro konkrétní velikost zásilky využijí.
Celá polovina plastového odpadu z Česka stále končí mimo recyklační cyklus.
, ...
Česko patří v třídění mezi poctivější země
Jestli vás napadá, proč omezovat plastové obaly, když přece celá země třídí odpad, odpovědí je slabá efektivita. I když se lidé čím dál víc snaží vyhazovat jednotlivé položky do odpovídajících kontejnerů, ze zmíněných 35,3 kilogramu obalového plastového materiálu připadajícího na jednu hlavu se daří reálně recyklovat jen necelých 15 kilogramů. Ne všechny státy EU přitom recyklují stejně poctivě. Nejlépe jsou na tom podle dat z roku 2023 v Belgii, Lotyšsku a na Slovensku, nejhůře naopak ve Francii, Rakousku nebo v Maďarsku.
Česká republika si vede dlouhodobě v porovnání s ostatními státy nadprůměrně, umístila se hned na 4. místě. Podle dat Eurostatu vyprodukuje zhruba „jen” 154 kilogramů obalového odpadu na osobu. U recyklace plastových obalů máme sice úspěšnost téměř na 50 %, což sice odpovídá lepším výsledkům v rámci EU, ale stále to znamená, že celá polovina tohoto odpadu stále končí na skládkách nebo ve spalovnách.
