Tisíce domácností letos čeká tvrdý zásah do peněženek. Vláda sáhla na oblíbenou dotaci, Češi mluví o zlodějině

Současná vláda České republiky již na začátku tohoto roku avizovala, že by mělo dojít k omezení státní podpory. Toto omezení je však nakonec natolik výrazné, že se setkává s poměrně rozsáhlou vlnou kritiky. Se změnami nesouzní nejen odborníci či zástupci opozičních stran, ale rovněž řada běžných obyvatel. 

Změny v programu Nová zelená úsporám jsou přelomové  

Ministr životního prostředí, kterým je aktuálně Igor Červený (Motoristé sobě), představil v pondělí 9. 3. změny významného dotačního programu Nová zelená úsporám. 

Tou nejvýraznější je, že stát již v rámci tohoto programu nebude nadále dotovat energeticky úsporné přestavby. Namísto toho budou mít zájemci možnost požádat o takzvaný bezúročný úvěr.

Z toho vyplývá, že by stát měl za žadatele (pokud splní podmínky) proplácet úroky bance. Na žadatele tím pádem zbyde jen splácení jistiny.

Dotace v rámci programu Nová zelená úsporám Light budou poskytovány pouze nízkopříjmovým domácnostem. Za ně jsou považovány ty, které mají nárok na čerpání tzv. superdávky. 

Vláda představila změny na začátku března 2026. , ...

Jak by měl systém fungovat v praxi?

Fungování systému je možné demonstrovat na modelovém příkladu: Žadatel dodrží podmínky pro získání státní podpory a obdrží bankovní půjčku 80 000 korun s úrokem 5 % p. a., a to celkem na pět let (s anuitním splácením). Za normálních okolností by musel během této doby bance zaplatit celkem 90 580 korun (zaokrouhleno). Z toho 80 000 korun tvoří jistina, 10 580 korun úroky. Stát se tedy postará o proplacení daných 10 580 korun, žadatel splatí 80 000 korun. 

Stát chce zvýhodnit vyšší půjčky

Již z popisu fungování navrženého systému je možné vypozorovat, že čím bude půjčka dosahovat vyšší hodnoty, tím větší bude i podpora státu. Na úvěrech by pak samozřejmě vydělávaly rovněž bankovní instituce. 

Mezi poměrně hlasité kritiky patří v tomto směru například Petr Hladík (KDÚ-ČSL), který v minulosti figuroval jako ministr životního prostředí a již dříve (mezi lety 2018 a 2022) se jako náměstek primátorky Brna zabýval energetikou, ochranou životního prostředí či odpadovým hospodářstvím. 

„Nová zelená úsporám má pomáhat lidem, ne vydělávat bankám. Pokud stát začne hradit úroky, část peněz určených domácnostem skončí u bank. Z dvoumilionového úvěru tak stát za 25 let zaplatí bance 1,5 milionu korun. A domácnosti? Ty by splácely půjčku ještě řadu let. Takto si pomoc nepředstavuji. Program jsme v minulých letech zjednodušili a otevřeli tak, aby nebyl jen pro bohaté. Současná vláda ale mění směr a zvýhodňuje ty, kteří už peníze mají,“ napsal Hladík na sociální síti X (dříve známé pod názvem Twitter). 

Podle kritiků bude nový systém zvýhodňovat větší žadatele. , ...

Rozsáhlá vlna kritiky se šíří i mezi běžnými lidmi 

„Je to ekonomický nesmysl, který si zjevně prolobovaly banky. Vy si vezmete úvěr, stát za vás zaplatí úroky, což vychází zhruba stejně jako to, co by byla ta dotace. A z čeho to zaplatí stát? Z daní. Tj. my všichni. Stejně jako u těch dotací. Pouze ty peníze nedostanou normální lidé, nýbrž banky,“ sdělil M. Šimák. 

„Je to do budoucna nefunkční nesmysl, který zastaví rozvoj malých zdrojů,“ napsala pro změnu Michaela Makešová. 

„A nebylo by lepší těch 596 tisíc dát na úsporná opatření, než je narvat bance, která už teď má miliardové zisky a vyvádí je zahraničním matkám?“ ptá se potom Lukáš Kolářík, jenž dříve dokonce působil jako náměstek místopředsedy vlády a ministra vnitra. 

Podobných komentářů se na sociálních sítích či v diskuzních fórech objevuje nespočet. 

Novou podobu dotačního systému naopak podporují zástupci některých bankovních institucí. 

V každém případě by se na závěr slušelo zmínit, že přímo na oficiálních stránkách dotačního programu Nová zelená úsporám je uvedeno, že přesné podmínky bezúročného úvěru by měly být zveřejněny až v květnu 2026, a to společně s návodem jak postupovat, i přehledem zapojených bankovních institucí.