Děti rodičům vyčítají promarněnou šanci na vlastní bydlení. „Zatímco vy jste čekali, nám ujel vlak“
Ceny bytů vzrostly od roku 2013 do dneška zhruba na 2,8násobek. Rodiče, kteří si tehdy pořídili byt s jednou z nejnižších sazeb v historii, dnes mají majetek, na který by jejich děti se stejným příjmem dnes už nedosáhly. Tehdy to přitom jako výjimečná příležitost nepůsobilo. Právě rozdíl mezi tím, co mohli rodiče mít, a tím, na co dnes dosáhnou jejich děti, ovlivňuje vztahy mezi generacemi.
Na diskuzních fórech a sociálních sítích se objevují příspěvky mladých lidí, kteří otevřeně mluví o promarněné příležitosti svých rodičů pořídit si vlastní bydlení v době, kdy byly ceny i hypotéky výrazně příznivější. Zaznívají věty jako: „Zatímco vy jste čekali, nám ujel vlak.“ Pro mnoho mladých totiž dnešní ceny znamenají, že na vlastní bydlení se stejným příjmem už jednoduše nedosáhnou.
Výjimkou nejsou ani komentáře, ve kterých mladí otevřeně přiznávají, že rodičům vyčítají nevyužitou šanci k pořízení vlastního bydlení. Padají názory jako : „Vy jste řešili, jestli koupit teď, nebo za rok. My řešíme, jestli si někdy budeme moct dovolit vlastní byt.“
Pád cen, který změnil trh s bydlením
Na konci roku 2002 se sazby hypoték pohybovaly kolem 7 %. Tenkrát stál v Praze byt v průměru 707 000 Kč. O jedenáct let později, v roce 2013, to bylo už 2 744 000 Kč, tedy skoro čtyřnásobek. Cesta od jednoho čísla k druhému ale nebyla tak přímá.
V roce 2008 dosáhly ceny bytů svého tehdejšího vrcholu, pak přišla finanční krize a ceny se propadly. Do léta 2010 klesly v Praze o 15 %, na 1,68 milionu Kč. Kupující ale byli po krizi opatrní a boom nastal až kolem roku 2013.
Po podobné krizi většinou zlevní jen byty nebo hypotéky, banky totiž bývají po krizi opatrnější a úroky drží spíše nahoře. V roce 2013 se ale stalo obojí zároveň: ceny bytů se propadly a Česká národní banka (ČNB) snížila úroky, aby pomohla ekonomice vzpamatovat se z krize. A to se promítlo do hypoték.
Rok 2013 odstartoval nový realitní cyklus
Ekonomové ho dnes označují za start posledního velkého realitního cyklu. Podle ČNB ceny bydlení začaly od roku 2013 stoupat a už výrazněji neklesaly. Sazby hypoték v tu dobu totiž spadly na tehdy mimořádně nízké hodnoty. V červnu 2013 se pohybovaly jen kolem 2,95 % a v prosinci pak kolem 3,06 %, nejníže za předchozích deset let.
V tom roce se poskytly hypotéky na 155 až 156 miliard Kč, tedy o 28 % více, než rok předtím a tím překonaly tehdy nejúspěšnější rok 2007. Že nikdo netušil, o jak výjimečný moment šlo, dokazují i dobové názory odborníků.
Analytik Fincentrum Josef Rajdl v lednu 2014 hodnotil konec roku jako klidný a bez překvapení. Podle něj se sazby i objemy hypoték v posledním čtvrtletí ustálily. Equa bank, tehdy nová banka na hypotečním trhu, na začátku roku 2013 očekávala růst objemu hypoték o 5 až 10 %. Realita nakonec předčila její očekávání a částečně za tím bylo i to, jak lidé byty kupovali.
Byt na úvěr si v tom roce pořizovalo 52 % kupujících, zbytek platil hotově. Finance získal většinou z prodeje vlastní starší nemovitosti. Rok předtím byla tahle čísla ještě výrazně nižší, protože tehdejší krize část kupujících od hypoték na čas odradila. Ti, kdo neváhali a vzali si hypotéku s delší fixací, získali víc, než tehdy tušili. Sazby totiž klesaly dál, v roce 2016 až na 1,77 %.
Co znamenalo koupit byt v roce 2013
Kdo v tom roce koupil byt v Praze za 2 744 000 Kč, ten se dnes na trhu setká s úplně jinými čísly. Průměrná cena bytu v Praze se od té doby vyšplhala na 8,5 milionu Kč. Byty se navíc v posledních sedmi letech i zmenšují o několik metrů čtverečních, jejich cena přitom vzrostla o 94 % a cena za metr čtvereční dokonce o 105 %.
Růst cen v letech 2013 až 2021 podle ČNB podporovala kombinace rostoucích příjmů, nízkých úrokových sazeb a vysoké poptávky po bydlení. Tehdy lidé kupovali, protože hypotéka byla levná a také proto, že vydělávali víc a věřili, že tomu tak bude i v budoucnu.
Sen o vlastním bydlení se vzdaluje
Průměrná cena bytu v Česku dnes činí 5,6 milionu Kč a meziročně roste i o 5 %. Index dostupnosti bydlení klesl na 63 bodů ze 100 a podle odhadů zdražování ještě zdaleka nekončí. Rozdíly mezi regiony zůstávají i nadále obrovské: v Praze si mladá domácnost s třicetiletou hypotékou pořídí jen 31 m², zatímco v Ústeckém kraji i 85 m². Lidé dnes platí více za méně prostoru.
Tyto statistiky dopadají i na konkrétní rodiny. Necelá šestina lidí ve věku 18 až 29 let dnes bydlí ve vlastním a skoro polovina generace Z (narozené zhruba mezi lety 1997 a 2012) stále žije s rodiči.
Rodiče, kteří v roce 2013 s nákupem váhali, třeba čekali na ještě nižší cenu nebo se po krizi báli, dnes nemohou dětem pomoci předáním takto zhodnoceného bytu. Na byty s dnešní cenou jejich třicetiletý potomek se stejným příjmem zkrátka nedosáhne. Věk navíc hraje roli i dnes: kdo si hypotéku nevezme do 36 let, dostane od bank horší podmínky.
Podle Sociologického ústavu Akademie věd se dnes mladí lidé k vlastnímu bytu dostávají často jedině právě přes dědictví, darovaný byt nebo pomoc rodiny s financováním. V roce 2013 se totiž sešlo víc okolností najednou a nikdo tehdy netušil, jak výjimečná ta chvíle je.





Sledovat v Google Zprávách























































