„Mají pět dětí, nepracují a od státu berou 60 tisíc měsíčně,“ kroutí hlavou lidé nad absurditou českého systému

Když se sousedé baví mezi sebou o tom, kolik dostávají některé rodiny od státu, obvykle při vyšším počtu dětí zaznívají částky od 40 do 60 tisíc korun. A přestože to na venek působí, že my platíme daně a oni si jen chodí na procházky, ve skutečnosti je realita značně komplikovaná a málokdo dokáže přesně říct, jak konkrétně systém sociálních dávek pro rodinu s pěti dětmi vypadá. Pojďme se to ale pokusit vyčíslit. 

Co všechno spadá pod dávky od státu? 

Ze všeho nejdříve pojďme prozkoumat aktuální situaci. Od 1. října 2025 totiž v Česku platí zcela nový systém, oficiálně pojmenovaný jako Dávka státní sociální pomoci (DSSP), lidově superdávka. Ta nahradila čtyři dřívější dávky – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí. Slouží jako jedna sjednocená měsíční podpora, u které se ale vždy posuzuje celá domácnost, ne jednotlivec. 

Příspěvek na živobytí dorovnává příjem domácnosti k životnímu minimu. Pokud rodina nemá žádný příjem, dorovnává se plnou částkou. Složka na bydlení pak pokrývá ty náklady na bydlení, které přesahují 30 % (v Praze 35 %) příjmu domácnosti. Bonus na dítě může být od 500 do 1500 Kč podle toho, zda rodič pracuje a jak moc. Poslední částí je pak pracovní bonus, který plní motivační funkci pro rodiny, ve kterých alespoň jeden dospělý pracuje nebo hledá práci. 

Pak existují ještě další dávky, které se do superdávky nezapočítávají, třeba rodičovský příspěvek, přídavek na péči a dávky pěstounské péče. Pro každou rodinu tak může být výše příspěvků úplně jiná.  

I když to možná působí jako peníze bez starostí, ve skutečnosti rozhodně nemáte na rozdávání. , ...

Kolik dostane sedmičlenná rodina bez příjmu? 

Výše příspěvků se může napříč rodinami dost lišit. Pojďme si ale situaci blíže představit na modelovém příkladu rodiny, která čítá dva dospělé a pět dětí, například ve věku 3, 6, 10, 13 a 16 let. Nikdo z rodičů nepracuje, ale oba jsou vedeni na Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Rodina bydlí v okresním městě s 30 000 obyvateli v nájmu, za který platí 26 000 Kč. 

Krok 1: Životní minimum 

Podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, jsou aktuální sazby následující:

• První dospělý: 4 470 Kč

• Druhý dospělý: 4 040 Kč

• Dítě 16 let: 3 490 Kč

• Dítě 13 let: 3 050 Kč

• Dítě 10 let: 3 050 Kč

• Dítě 6 let: 3 050 Kč

• Dítě 3 roky: 2 480 Kč

Životní minimum této rodiny proto představuje celkem 23 630 Kč měsíčně a jelikož rodina nemá žádný příjem, dostane od státu celou částku. 

Krok 2: Složka bydlení 

Normativní náklady na bydlení pro sedmičlennou domácnost ve zmíněném malém městě se pohybují okolo 26 500 Kč. Skutečné náklady, tedy zmiňovaných 26 000 Kč, jsou nižší, a tak samotná rodina zaplatí jen 30 % skutečného nájmu – zbytek doplatí stát. V tomto případě platí, že 30 % z 26 000 Kč je 7 800 Kč, které zaplatí rodina. Zbývajících 18 200 Kč doplatí stát. 

Krok 3: Bonus na dítě

V tomto případě je to jednoduché – jelikož žádný z rodičů nepracuje, ale jsou evidováni na Úřadu práce, mají nárok na základní bonus ve výši 500 Kč za každé dítě. Celkem tedy 2 500 Kč. 

Krok 4: Pracovní bonus

Jelikož nikdo z rodičů nepracuje, pracovní bonus se jim nevyplácí. 

Jak se rodina dostane přes 50 tisíc? 

Předchozí výpočet ukázal, že nepracující rodina si měsíčně přijde na následující hodnoty dávek: 23 630 + 18 200 + 2 500, což v součtu odpovídá 44 330 Kč měsíčně. Díky tomu, že má tato modelová rodina jedno dítě ve věku 3 let, získává navíc nárok na rodičovský příspěvek, který do výpočtu superdávky nevstupuje a od roku 2024 činí celkem 350 tisíc korun na dítě.

Když tuhle částku rozpočítáte na měsíce, může si rodič přijít na dodatečných 13 tisíc korun každý měsíc. A v celkovém součtu se tak příjem rodiny dostane až k 57 tisícům ko­run.

Na měsíc vychází jen nějakých 8 tisíc korun na člověka. Vydat se do takového rozpočtu není vůbec jednoduché. , ...

Podmínky jsou přísné 

Na novou superdávku nevzniká nárok automaticky. Rodiny totiž musí projít majetkovým testem, který mimo jiné udává, že úspory nesmí přesáhnout 400 tisíc korun, rodina může vlastnit maximálně jednu nemovitost k bydlení a nanejvýš 2 motorová vozidla na domácnost. Jinak řečeno stát zvládá celkem dobře oddělit ty, kteří peníze ve skutečnosti nepotřebují, od těch, kteří jsou naopak na dávce existenčně závislí. 

A nalijme si čistého vína, takových lidí není úplně moc. Podle dostupných statistik Ministerstva práce a sociálních věcí využívá superdávku 250 000 domác­ností. Zhruba polovina pobírá jen složku na bydlení (typicky senioři nebo nízkopříjmoví pracující) a další třetina čerpá bonus na dítě, takže stále musí pracovat. Jen necelých 15 % (tedy méně než 40 000) domácností čerpá superdávku plnou. 

Rodin s pěti a více dětmi pak bude opět jen minimum z nich. Nehledě na to, že hypotetických 57 tisíc sice vypadá dobře na papíře, ale ve skutečnosti to znamená rozpočet zhruba 8 tisíc měsíčně na člověka. A to určitě není na žádné velké vyskakování, letní dovolené ani drahé oblečení.