Zahradník radí, jak zabránit kažení dešťovky v sudu. Přírodní bakterie zastaví líhnutí komárů i zápach

Každý, kdo se někdy snažil zacházet s vodou na zahradě úsporně, určitě ví, že stačí pár teplých dní a veškerá voda v zahradní nádrži či sudu začne tmavnout a nepříjemně zapáchat. Po nějakém čase se v ní dokonce objeví i komáří larvy a voda je zralá na vylití do kanálu. 

Proč se dešťovka tak rychle kazí? 

Dešťovka ze sudu není ani zdaleka stejná jako třeba voda z hor. Ačkoliv první den vypadají takřka stejně, dešťovka na cestě do sudu prochází přes střechu a okap, takže s sebou nese prach, pyl, listí, ptačí trus, drobné nečistoty i nejrůznější mikroorganismy. Ve chvíli, kdy skončí v sudu, začne se organický materiál rozkládat a dochází k množení anaerobních bakterií. Vzniká sirovodík a další látky, které mají charakteristický bahnitý zápach. 

K tomu se paralelně přidává ještě druhý problém, a tím jsou komáři. Ti potřebují ke svému rozmnožování stojatou vodu s klidnou hladinou. Sud v horkém létě je pro ně tak ideálním útočištěm a za jediný týden se může stát líhní pro stovky komárů. Jakmile se jednou vylíhnou, budou vám znepříjemňovat nejen práci na zahradě, ale také letní grilování, spaní s otevřeným oknem a další aktivity kolem domu. 

Dešťovka se kazí rychle, protože se na střechách a okapech kontaminuje ptačím trusem, listy a dalšími nečistotami. , ...

Starý známý trik s olejem 

Mezi zahrádkáři čas od času koluje trik, který je na první pohled jednoduchý a logický. Spočívá v tom, že na hladinu sudu vylijete trošku rostlinného oleje – ne decilitr, ale skutečně jen pár kapek. Olej totiž vytvoří na povrchu tenký souvislý film, který změní povrchové napětí vody. V důsledku toho larvy komárů nebudou mít jak dýchat a udusí se. 

Jak asi tušíte, má to hned několik háčků. V první řadě je problém v tom, že olej není dobrý pro rostliny a může jejich listy spálit. Kromě toho také hrozí, že olej sám o sobě žlukne – tím spíš na přímém slunci. A až se to stane, voda bude zapáchat ještě hůř než původně. A zatřetí, olej se zachytává na stěnách sudu, takže pak budete mít co dělat, abyste ho dobře vyčistili. 

Hypoteticky může olej fungovat v situaci, kdy se v sudu s vodou objeví larvy a vy se je rozhodnete zabít, přičemž samotnou vodu do pár dnů spotřebujete. Pro dlouhodobou péči ale existují výrazně lepší vychytávky. 

Komárů vás zbaví přírodní bakterie

Nejen v Česku, ale vlastně téměř po celém světě, je dostupný přípravek, který zahradnické trápení s komáry vcelku elegantně řeší. A dokud mi o něm můj známý, který zahradničí celý život, neřekl, neměl jsem tušení, že existuje. U nás se prodává například pod názvem Mosquiteko, přičemž ve skutečnosti se jedná o bakterii s názvem Bacillus thuringiensis israelensis, zkráceně Bti. Ta se v přírodě objevuje zcela běžně, ale v koncentrované formě je funguje jako zabiják komárů i muchniček. 

Jde přitom o jeden z nejlepších prostředků pro biologickou kontrolu komárů. A co je na něm tak skvělé? Pro ostatní organismy (ryby, včely, kočky, psy, ptáky, lidi i rostliny) je Bti zcela bezpečný. Funguje pouze na zmíněné muchničky a komáry, jejichž larvy dokáže do 24 hodin spolehlivě zabít, aniž by dokončily svůj vývoj. 

Přípravek je běžně dostupný buď v tabletách, které do sudu jednoduše vhodíte, nebo ve formě tekutého koncentrátu, který se zředí v konvi s vodou a promíchá na hladině. Obvykle se dávkuje zhruba 10 ml na metr čtvereční, přičemž účinek v běžném plastovém sudu vydrží až dva měsíce. Pořizovací cena tohoto prostředku je přitom až směšně nízká, protože za velké balení zaplatíte zpravidla nižší stovky korun a vydrží vám teoreticky klidně i na několik sezón.

Sud by měl být v ideálním případě opatřený víkem a umístěný ve stínu, abyste životnost vody maximalizovali. , ...

Nejdůležitější je prevence 

Aby voda v sudech vydržela co nejdéle čerstvá, je zapotřebí udělat pár preventivních opatření. Stačí opravdu drobné zásahy, kterými problém omezíte na minimum. Zaprvé určitě doporučujeme používat sudy s víkem (nebo alespoň hustou sítí), protože tím zabráníte komárům, aby se vůbec dostaly k hladině vody a nakladli tam vajíčka. 

Kromě toho je důležité také samotné umístění sudu. Ideální je, když sud dáte do stínu. Zní to jako banalita, ale opravdu to funguje, protože teplota vody přímo ovlivňuje rychlost rozkladu organického materiálu i množení larev. Rozdíl mezi vodou na sluníčku a ve stínu může být i 8 – 10 stupňů a použitelnost dešťovky tím prodloužíte klidně i o dva týdny. 

Pokud to vaše zahrada umožňuje, není od věci ani připevnit kus jemné síťoviny na hrdlo, odkud vtéká voda z okapu do sudu. Zachytí se v něm listí, hmyz i větší nečistoty, čímž výrazně snížíte množství organického materiálu, který by se v sudech jinak rozkládal. A jakmile tyhle drobné kroky uděláte, sami uvidíte, že voda v sudech vydrží čerstvá až do dalšího deště.