Dary v rodině nejsou vždy osvobozeny od daně. Neznalost paragrafů vám finančák může pěkně vytmavit
Mnoho z nás žije v představě, že dary mezi blízkými lidmi se nedaní. Ona je to sice pravda, jenže je tu řada okrajových případů, kdy je nutné daně odvést. A některé situace jsou rozhodně překvapením, kdy při nesplnění povinnosti hrozí vysoké sankce a problémy.
Předání rodinného majetku další generaci se jeví jako rutinní záležitost. Rodiče chtějí dětem pomoci a darují jim třeba peníze, auto nebo vysněné bydlení. V blízké rodině se skutečně daně neplatí, jenže je tu řada situací, kdy je nutné splnit oznamovací povinnost či odvést 15% daň. Okrajové případy jsou častější, než se zdá, protože pouze reflektují moderní podobu rodiny a soužití lidí.
Darovací daň neexistuje, ale zdanění hrozí
Klasická darovací daň již byla zrušena. To ovšem neznamená, že dary a majetkové přesuny přestal stát zdaňovat. Celá agenda se přesunula do zákona o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.), kde jsou dary klasifikovány jako tzv. bezúplatné příjmy. Komplexně jsou řešeny v § 10. Není třeba hned studovat celý zákon, stačí jen znát některé případy, kdy se daní, a kdy ne.
Základní pravidlo je vlastně přívětivé. Velká část rodinných darů je od daně zcela osvobozena. Jde především o dary v přímé příbuzenské linii – rodiče a děti, prarodiče a vnoučata. Také se počítá pobočná linie, jako jsou sourozenci, strýcové, tety, synovci či neteře. Do osvobozené kategorie také spadají příbuzní získaní sňatkem, jako jsou nevlastní otec a matka či tchán, tchyně, zeťové a snachy. Všichni, kteří nespadají do uvedených kategorií, jsou limitováni úhrnnou částkou 50 000 Kč za jeden kalendářní rok.
Úskalí nesezdaných párů
Pokud hodnota daru přesáhne uvedenou částku, je nutné hodnotu daru nekompromisně uvést v daňovém přiznání a odvést daň ve výši 15 %. Pokud by se jednalo o 36násobek průměrné mzdy, tedy o částku 1 762 812 Kč, odvádí se daň ve výši 23 %. Tyto informace je dobré znát, protože se zdanění může týkat kohokoliv, kdo nespadá do příbuzenské či pobočné linie (případně dalších osvobozených kategorií).
Jak to může vypadat v praxi? Matka žije mnoho let s novým partnerem, se kterým neuzavřela sňatek. Její syn z předchozího vztahu je dospělý a matka se svým partnerem ho chtějí finančně podpořit. Darují mu 1 000 000 Kč. Přesně toto je typický příklad, kdy se 500 000 Kč od matky danit nemusí, ale zbylých 500 000 Kč od jejího partnera by se zdanit mělo. Existují ovšem výjimky, jako je třeba život ve společné domácnosti, kdy by dar mohl být od daně osvobozen. Jinak je nutné částku zdanit a zaplatit daň ve výši 67 500 Kč (částka 500 000 Kč je ponížena o 50 000 Kč z ročního limitu).
Osvojení a adopce
Další past se skrývá u náhradní rodinné péče. Laická veřejnost často pojmy slučuje a zaměňuje. Ale daňový zákon je naprosto striktně odděluje, a je rozdíl, zda bylo dítě adoptováno, či bylo osvojeno. V případě adopce se dítě stává plnohodnotným a rovnocenným členem rodiny se všemi právy a povinnostmi. Právní vazby na původní biologickou rodinu zanikají a v tomto případě se darování řídí pravidly darů v přímé linii. Tedy bez omezení, a dary jsou osvobozeny od daně.
Pěstounská péče je sice státem masivně podporována, ale z legislativního pohledu jde pouze o dočasnou péči. V takovém případě zde nevzniká příbuzenský vztah a je nutné myslet na to, že jsou zde určitá specifika. Dokud dítě žije s pěstouny v jedné domácnosti, dary se nedaní. Jakmile se osamostatní a začne žít svůj život, je nutné myslet na hranici 50 000 Kč za jeden kalendářní rok a daň ve výši 15 nebo 23 % podle konkrétní částky.
Rozvod mění pravidla hry
Zákon myslí také na nevlastní rodiče. Jakmile si otec či matka vezme nového partnera, jakékoliv dary jsou osvobozeny od daně, protože i tito příbuzní spadají do osvobozené kategorie (příbuzní získaní sňatkem). Jenže pokud by se manželé rozvedli, právní vztah s nevlastním rodičem okamžitě zaniká a opět se zde řeší to, zda lidé žijí s dítětem ve společné domácnosti, či nikoliv. Pokud ne a dítě se osamostatní, je nutné dary danit.
Myslíte, že u darů v přímé či pobočné linii osvobozených od daní se nemůže nic stát? Je nutné myslet také na oznamovací povinnost. Pokud osvobozený příjem přesáhne hranici 5 000 000 Kč, musí se aktivně nahlásit na finanční úřad. Hodnotí se přitom každý dar či událost jednotlivě. Při opomenutí této povinnosti a zpětném kontaktování ze strany finančního úřadu hrozí sankce ve výši 10 až 15 %. A to už jsou opravdu vysoké sumy.





Sledovat v Google Zprávách


















































