České děti by se mohly vracet do školy už v půlce srpna. Ministr školství se změně prázdnin nebrání

Období školního vyučování a prázdnin stanovuje zákon č. 561/2004 Sb., tedy školský zákon. „Vyučování ve školním roce 2026/2027 začne ve všech základních školách, středních školách, základních uměleckých školách a konzervatořích v úterý 1. září 2026,“ uvádí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Možná však není daleko doba, kdy bude školní rok začínat v úplně jiném termínu.

Letní prázdniny se v Evropě dost liší

V Česku trvají prázdniny v létě celkem 9 týdnů. To je o jeden týden méně, než je průměr Evropské unie (EU). Doba letního volna se ovšem v jednotlivých členských státech dost liší. Pohybuje se totiž mezi 6 a 14 týdny. Nejkratší prázdniny v létě mají například dánské či německé děti, nejdelší volno si naopak užívají žáci v Itálii. V zemi na Apeninském poloostrově totiž nemusí do školy zhruba od půlky června do půlky září.

Delší prázdniny jsou obecně v zemích, kde panují vysoké teploty. Jak se navíc vlny veder stávají běžnějšími, státy jako právě Itálie, ale také Francie či Španělsko diskutují o změnách. Hovoří se například o zkrácení výuky a prodloužení letních prázdnin. Existují ovšem i další návrhy. Jak uvádí web Euronews.com, třeba v Belgii odbory vyzvaly školy, aby zajistily, že každá třída bude vybavena teploměrem, a aby přerušily vyučování, kdykoli budou překročeny zákonné teplotní limity.

Letní prázdniny tráví u vody děti po celé Evropě , katuSka /...

Prázdniny v Česku do půlky srpna?

Kromě hlasů, že by se letní prázdniny měly prodloužit, existuje také volání po úplné změně jejich termínu. Klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorolo­gického ústavu (ČHMÚ) například uvedl, že by měly mít děti v létě volno od 15. června do 15. srpna. Podle něj už bývá závěr června dosti teplý, zatímco ve druhé polovině srpna může být chladněji.

„Pokud by se to alespoň teď prosadilo, byl bych rád. Považoval bych to za normální adaptační opatření, nad kterým bychom neměli ani moc přemýšlet,“ uvedl Tolasz, který tuto změnu navrhoval už před 30 lety. Minimálně letošní rok mu dává za pravdu. Na konci června už šlo totiž naměřit „čtyřicítky“, zatímco aktuálně meteorologové předpokládají v polovině srpna výrazný teplotní zlom. Pak by se už mohly teploty pohybovat jen pod 30 °C.

Možné změně termínu prázdnin se nebrání ani ministr školství Robert Plaga. „Debatě o vhodnějším rozložení prázdnin se rozhodně nebráním. Při případných změnách je ale nutné zohlednit i to, že řada škol nemá klimatizaci,“ uvedl. Podle něj navíc současné rozložení prázdnin vychází z historických zvyklostí, které už příliš nesouvisejí s dnešní realitou.

Výhodou tohoto návrhu může být i to, že nijak nemění délku prázdnin. Změnil by se pouze termín, takže by nešlo o tak zásadní zásah. Někteří odborníci přesto s takovým konceptem nesouhlasí. Horka nejsou podle nich v Česku tak intenzivní jako v některých jiných částech Evropy. Extrémy počasí se navíc i přes měnící se klima neprojevují každý rok. Změna termínu prázdnin je tak podle nich zbytečná.

Děti by mohly do školních lavic usedat dříve , Kojin /...

Co říkají na navrhované změny rodiče?

Návrhy na změnu školních prázdnin mají různé podoby. Především dříve se hovořilo o jejich zkrácení na 6 týdnů, protože 9 týdnů je údajně moc. S tím ovšem mnozí rodiče nesouhlasí. „I když mám taky velký problém zajistit hlídání na celé letní prázdniny, stejně nesouhlasím. Mají nárok na volno a odpočinek. I na střední škole. Jednou budou na to rádi vzpomínat, nakonec budou vzpomínat i na ty lumpačiny a je to tak v pořádku,“ myslí si jedna z diskutujících matek na webu eMimino.

Vzhledem k rostoucím vedrům je ovšem ve hře spíše prodloužení letních prázdnin. Někteří rodiče jsou pro, protože během dvou měsíců nestíhají vše, co by s dětmi chtěli podniknout. Kri­tici ovšem tvrdí, že toto řešení může způsobit problémy pro pracovní závazky rodičů a pro ty z nižšího socioekonomického prostředí.