Každý rok má Česko problém s chvostoskoky. Objevují se hlavně u vánočních stromečků a vylézají v noci

Pokud jste o těchto pozoruhodných tvorech dosud neslyšeli, jejich název vás možná trochu vyděsí. Hned si představíte, že vám okolo stromečku bude skákat nějaký odporný hmyz. Chvostoskoci ale nejsou nijak nápadní ani škodliví. Skákací vidlici na zadečku nepoužívají k tomu, aby na vás vyskočili a způsobili vám infarkt, ale k rychlému úniku před nebezpečím. A navíc ani nejde o hmyz, nýbrž o samostatnou skupinu členovců zvanou Collembola.

V suchu rychle zahynou 

Přestože chvostoskoci dorůstají velikosti pouhého centimetru, v lese mají důležitou úlohu. Živí se totiž rozkládající se organickou hmotou, a přispívají tak k rychlejší přeměně listí a jehličí na humus. Libují si ve vlhkém a stinném prostředí, zatímco sucho je naopak zabíjí. V prostředí bytu kvůli nedostatku vláhy většinou přežijí jen několik dní, takže se nemusíte bát, že by se vám doma přemnožili a zůstali s vámi navždy. 

Chvostoskoci nepředstavují pro člověka žádné nebezpečí. , ...

Déle přežijí jen v případě, že stromek stavíte do nádoby s vodou, aby déle vydržel, nebo ho máte umístěný v těsné blízkosti pokojových rostlin. Za takové situace se vám chvostoskoci mohou nastěhovat do květináčů, kde jim to naprosto vyhovuje, protože substrát bývá vlhký a některé rostliny navíc rosíte. Pokud jde jen o několik jedinců, žádné větší nebezpečí pokojovkám nehrozí. Kdyby se ale přemnožili, mohli by se pustit do kořenového vlášení a rostliny poškodit. Zbavíte se jich jednoduše tím, že substrát necháte proschnout. Většina rostlin pár dní bez zálivky přežije, chvostoskok nikoli. 

Jinak ale tito pozoruhodní tvorečkové nepředstavují pro člověka žádné ohrožení. Nekoušou, nepřenášejí nemoci ani neničí nábytek. A protože v suchém a teplém prostředí bytu nemají šanci dlouho přežít, není třeba je likvidovat žádnou chemií. 

25 tisíc droboučkých nájemníků

Jestliže vás představa chvostoskoků vyskakujících ze stromečku vystrašila, další řádky vás určitě neuklidní. Zdaleka totiž nejde o jediné organismy, které se ve vánočních stromcích skrývají. Výzkum vědců z univerzity v norském Bergenu totiž před lety ukázal, že se v každém lesním stromě před zimou ukryje až 25 tisíc miniaturních živočichů. Většinou jde o roztoče, které pouhým okem neuvidíte. Někdy to ale mohou být i pošvatky, pavouci, stonožky nebo dokonce klíšťata. 

Tip: Pokud vás zajímá, co všechno ve vašem stromečku žije, položte pod něj list bílého papíru nebo kus bílého plátna. Do Tří králů se na něm uhynulé organismy nahromadí a na bílé ploše je uvidíte lépe než v koberci. 

Vánoční stromeček v sobě může skrývat tisíce drobných organismů. , ...

Většina druhů se v teple bytu probudí ze zimního spánku a záhy uhyne, protože se v prostředí obýváku nebude mít čím uživit. Klíšťata ale mohou představovat vážný problém, jelikož se živí krví. Při manipulaci se stromkem bychom proto měli být opatrní a dbát na ochranu členů rodiny i domácích mazlíčků. 

Roztoči hrozí alergiemi

Alergici se nejspíš budou bát i roztočů, kterých bývá ve vánočním stromku požehnaně. Trpíte-li alergiemi, během Vánoc byste měli dodržovat určitá pravidla. Stromek je vhodné napřed důkladně osprchovat, než ho vůbec vnesete do obýváku. Zbavíte ho tak většiny roztočů, pylu a dalších alergenů. V průběhu svátků pak prostor kolem stromečku průběžně vysávejte, abyste se zbavili opadaného jehličí.
 
Obecně přitom platí, že stromky zakoupené na legálních trzích představují z hlediska mikroorganismů mohem menší riziko než stromečky uřízlé potají přímo v lese. Dřeviny pěstované na plantážích totiž bývají ošetřovány různými postřiky proti škůdcům, takže se v nich usazuje mnohem méně živočichů než ve stromech rostoucích divoce v přírodě.