Vycházky na nemocenské mají jasná pravidla. Pokuta za porušení může dosáhnout 20 000 Kč

Mnoho lidí si myslí, že jakmile dostanou neschopenku, stačí jen být doma a čekat na uzdravení. Jenže i během pracovní neschopnosti platí jasná pravidla, a jejich porušení může přijít pěkně draho. Lidé často vůbec netuší, jak snadno si mohou přivodit pokutu až 20 000 Kč nebo přijít o nemocenskou na celé měsíce. A už vůbec neví, kdy a jak mohou proběhnout kontroly, a kdo je může provádět.

Kdo má na nemocenskou nárok?

Nemocenská slouží jako finanční podpora pro pojištěné osoby, které kvůli nemoci nebo karanténě dočasně nemohou pracovat. Účast na pojištění je povinná pro většinu zaměstnanců – zaměstnavatel jej za ně automaticky odvádí. Osoby samostatně výdělečně činné si mohou nemocenské pojištění platit dobrovolně.

Nárok na nemocenské vzniká, pokud pracovní neschopnost nebo karanténa trvá déle než 14 kalendářních dnů. Během prvních 14 dnů vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy zaměstnavatel, a to za pracovní dny. Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenskou stát prostřednictvím OSSZ, a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků). Dávka se počítá z tzv. redukovaného denního vyměřovacího základu.

Výše nemocenského se odvíjí od délky nemoci:

• do 30. dne činí 60 % základu,

• od 31. do 60. dne 66 %,

• od 61. dne 72 %.

Maximální délka podpory je 380 dní. Výplata probíhá zpětně, obvykle stejným způsobem jako mzda – převodem na účet nebo složenkou.

Kolik peněz budete dostávat v době nemocenské? , ...

Jak získat nemocenskou a co je k tomu potřeba

Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavuje ošetřující lékař – často i distančně (eNeschopenka). Pojištěnec od něj obdrží jen průkaz dočasně práceneschopného pojištěnce, zbytek se řeší elektronicky. Není třeba doručovat žádné formuláře zaměstnavateli ani OSSZ. Výjimku tvoří případy úrazu nebo pokud je nemoc následkem např. opilosti, tehdy je třeba doložit další tiskopisy.

V případě nařízené karantény se eNeschopenka používá podobně, lékař do ní pouze uvede, že jde o karanténu. Pokud ale lékař vystaví papírový doklad, je nutné zaměstnavateli předložit konkrétní díly tiskopisu o karanténě. U OSVČ se doklady zasílají přímo příslušné OSSZ.

Nárok na nemocenské platí i po skončení zaměstnání, a to po dobu 7 kalendářních dnů (tzv. ochranná lhůta). Pokud zaměstnání trvalo méně než týden, ochranná lhůta se zkracuje.

Nemocenské lze uplatnit i za situace, kdy pojištěnec není schopen dávku převzít (např. v bezvědomí). V takovém případě OSSZ může určit zvláštního příjemce dávky.

Kdy probíhají kontroly v době pracovní neschopnosti? , ...

Kontroly: Hrozí pokuta 20 tisíc korun za nedodržení

Dotyčný je během neschopenky povinen dodržovat tzv. režim dočasně práceneschopného. Musí se zdržovat na adrese, kterou uvedl lékaři a která je uvedena v neschopence, také musí dodržovat jeho pokyny. Pokud lékař povolí vycházky, mohou být nejvýše 6 hodin denně v čase mezi 7:00 a 19:00, a to výhradně v konkrétním časovém rozsahu, který lékař stanoví.

Co však mnoho lidí netuší, je, že při porušení těchto pravidel může pojištěnci hrozit nejen zkrácení nebo odejmutí nemocenského až na 100 dní, ale i pokuta až 20 000 Kč. A v některých případech může být vyplacená částka dokonce vymáhána zpět jako přeplatek.

Kontroly jsou přitom zcela neohlášené. V prvních 14 dnech může kontrolu provést zaměstnavatel, poté kdykoli OSSZ – a to i o víkendech, svátcích nebo v den ukončení neschopenky. Pojištěnec musí zároveň poskytnout tzv. nezbytnou součinnost: označit místo pobytu viditelnou jmenovkou a zajistit funkční zvonek nebo přístup ke dveřím.

Dále má člověk na neschopence povinnost neprodleně nahlásit jakékoli změny, které mohou ovlivnit nárok na dávku, například uzdravení, změnu adresy pobytu nebo plánovaný pobyt v zahraničí bez předchozího souhlasu lékaře či úřadu.