V Česku se objevil nový živočich a odborníci prosí lidi o jeho vyfocení

Chytili jste do pasti na zahradě něco, co vypadá jako myš, ale nějaká divná? Se špičatým čenichem jako malý ježek či krtek? Jeho tělo měří 6–9 centimetrů. Váží okolo 10–14 gramů. Vědci ho nazývají jeho latinským názvem, Crocidura russula. Druhové jméno russula odkazuje na načervenalý tón v kožíšku. U nás tomuto hmyzožravci říkáme bělozubka tmavá.

Jak ji odlišit od rejska? Na rozdíl od něj mají bělozubky bílé zoubky, rejsci je mají červené (zbarvené železem). Mají také dobře viditelné ušní boltce a na ocase jim výrazně odstávají chlupy. A pokud si stále nejste jistí, váš čich vám napoví. Bělozubky totiž páchnou jako ředkvičky. A právě tento nenápadný tvor je pro vědce zásadní.

Odkud sem přišla

Ještě před dvaceti lety by bělozubka tmavá možná ani nepřežila českou zimu. Dnes tu žije. Původně pochází ze severní Afriky. Před několika tisíci lety se přestěhovala do jižní Evropy (převážně do Španělska a Francie). Nejdál na sever se dostala do východního Německa. V roce 2022 byla ale poprvé potvrzena i v České republice. Zpozorovat ji můžete zejména na podzim a v zimě, kdy se stahuje do dřevníků, sklepů a kůlen.

Přišla sem sama od sebe, což je dost neobvyklé. „Její šíření souvisí s globálním oteplováním, i když to není stoprocentně jisté. Ale vzhledem k tomu, že tato bělozubka dává přednost vyšším teplotám, je dost pravděpodobné, že právě globální oteplování stojí za jejím urychleným šířením,“ domnívá se Alena Fornůsková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Kromě bělozubky se do Česka v nedávné době rozšířily i další teplomilné druhy, například netopýr jižní, netopýr alcatoe nebo šakal obecný. Otázkou není, jestli se klimatické změny projevují v české přírodě, ale spíš jak rychle.

Kde se zatím v Česku objevila

Výskyt v Karlovarském kraji , ...

Zatím se bělozubka pohybuje spíše v západních Čechách, což potvrzuje teorii, že přišla z Německa. Ale vědci nevědí, jak rychle se druh šíří dál. Potvrzený výskyt má zatím jen v Karlovarském kraji. Konkrétně v Chebu, Ašském výběžku a Kraslicích. Kraslice jsou nejsevernějším místem nálezu v České republice.

Veřejnost ji fotila nebo psala o jejím výskytu už v roce 2023 a 2024. Terénním výzkumem vědci potvrdili výskyt na 40 místech. Díky fotografiím od veřejnosti přibylo dalších 8 oblastí. Je možné, že bělozubka tmavá s námi žije už déle než deset let, ale pozornosti vědců dlouho unikala. Půjde i dál na sever?

Co to znamená pro přírodu

V Irsku trvalo jen pár let, než rejsek malý z některých lokalit skoro vymizel. V roce 2007 se tam bělozubka objevila poprvé. Bohužel s sebou přinesla i nový patogen, Leptospira alstonii. Vědci zjistili, že může negativně ovlivnit místní drobné savce, tedy rejsky a ostatní bělozubky. Leptospiróza je bakteriální onemocnění, které může mít negativní vliv i na člověka. Může mít různý průběh, v těžších případech postihuje játra a ledviny. Zda bělozubka patogen přinesla i do Česka, vědci teprve zjišťují.

Ve Švýcarsku a Německu zase vytlačila bělozubku šedou a bělozubku bělobřichou z jejich původních biotopů. Co přesně nastane v Česku, vědci zatím nevědí. A proto potřebují pomoc.

Jak můžete pomoci

Živolovná past na zvířata , ...

Máte ve sklepě pastičku na myši? To stačí. Živolovné pasti jsou pro zvířata bezpečné. Jsou v pasti jen nezbytně nutnou dobu a pak je vypustíte zpět. Stačí pak chycenou bělozubku vyfotit shora, z boku a zespodu. Zvlášť přifoťte zadní končetinu vedle mince jako měřítko. Mějte přitom nasazené rukavice. K tomu napište, kde a kdy se objevila, a pošlete to na e-mail fornuskova@ivb.cz nebo honzamateju@seznam.cz.