Manželka za posledních 10 let nebyla ani minutu v práci. Přesto při rozvodu žádá půlku domu a milion korun

„Rozvádím se s manželkou, která za posledních 10 let nebyla ani minutu v práci. Přesto žádá půlku domu a milion korun. Argumentuje při tom tím, že sama pečovala o naše dvě dcery a starala se také o domácnost,“ píše pan Roman. Manželé mají skutečně při rozvodu právo, aby společné jmění bylo při ukončení manželství spravedlivě vypořádáno. Jenže jak je to v tomto případě? Skutečně má manželka, která nepracovala ani minutu, nárok na rovnoměrné rozdělení majetku?

Co je společné jmění manželů?

Společné jmění manželů vzniká ze zákona automaticky uzavřením manželství. Začíná tedy existovat hned po sňatku. O co se konkrétně jedná? Podle zákona č. 89/2012 Sb., tedy podle občanského zákoníku, „to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů“. Nemusí se ovšem jednat pouze o majetek. Spadají sem totiž i dluhy, které vznikly v době trvání manželství. S tím je tedy nutné počítat při případném rozvodu.

Společné jmění manželů může zaniknout v případě smrti jednoho z nich, ale pochopitelně také rozvodem. Ve druhém případě přichází na řadu majetkové vypořádání. V občanském zákoníku se píše, že „podíly obou manželů na vypořádávaném jmě­ní jsou stejné“. Důležité ovšem je, že se podle § 742 má přihlédnout i k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost. To může hrát při majetkovém vypořádání skutečně nezanedbatelnou­ roli.

Pokud se manželé sami nedohodnou, o majetkovém vypořádání rozhodne soud , ...

Jak se společný majetek dělí?

Rozvod obvykle nebývá ničím příjemným. V jeho rámci se řeší například to, komu soud svěří potomky, v čemž může hrát roli i názor dítěte. U soudu je ovšem posuzováno i rozdělení společného jmění, pokud se manželé sami nedohodnou. Podle obecných principů se majetek i dluhy skutečně dělí rovným dílem. Neplatí to však vždy. Soud totiž může zohlednit přínos každého z manželů do společného jmění, a to nejen finanční, ale také péči o domácnost a děti. V obou případech se jedná o zásluhy, které jsou velmi důležité.

Péče o děti a domácnost jako zásluha

Zásluhy mohou hrát opravdu zásadní roli. Jeden z manželů totiž skutečně nemusel v průběhu trvání manželství chodit do práce, takže finance obstarával druhý z manželského páru. V takovém případě může soud přihlédnout k zásluhám o nabytí majetku. Jeho rozdělení pak nemusí být rovnoměrné a rozdíl někdy může být celkem výrazný. Vydělávající manžel/manželka totiž v určitých případech dostane větší část majetku, což se zdá jako spravedlivé. Neplatí to ovšem úplně vždycky.

Péče o domácnost a děti je (nemalá) zásluha , ...

Péče o dítě či o děti, stejně jako zajištění běžného chodu domácnosti (úklid, nákupy, vaření, praní), je totiž rovněž bráno jako výrazná zásluha. Soud k ní tedy také přihlíží. Pokud oba manželé pracují a jeden z nich se navíc výrazně více staral o děti a domácnost, může získat větší podíl. Nepracoval-li, může dostat podíl, který nemusí být poloviční, ale 50 procentům se bude minimálně blížit. Majetek totiž bývá rozdělen například v poměru 60:40. Příjmy zkrátka nejsou jediným určujícím hlediskem.

Od 1. ledna začaly v Česku platit nové zákony. Některé z nich by měl přitom každý znát. Patří sem koneckonců i rozvodová novela, která se má podílet na zjednodušení a zrychlení rozvodu a zároveň upravuje péči o děti z rozvedených manželství. Jejím cílem je také zajistit dětem výchovu bez tělesných trestů a duševního strádání.