Invazivní klejicha hedvábná ničí přírodu. Její pěstování je zakázané a pokutované

Na některých pozemcích jsou stále k vidění invazivní či jedovaté rostliny, za všechny lze jmenovat například poměrně známý bolševník velkolepý, křídlatku japonskou či netýkavku žláznatou. Zdaleka se však nejedná o všechny zákonem zakázané rostliny. Jednou z takových je i na první pohled velmi hezká klejicha hedvábná.

Pohledná, ale nebezpečná

Tak nějak by se velmi zjednodušeně dala charakterizovat rostlina zapsaná na unijní seznam invazivních druhů. Poprvé se klejicha hedvábná vyskytla v Evropě už v roce 1629, na našem území ji pravděpodobně jako první pěstovali v zámeckém parku v Lánech. Ve volné přírodě se objevila na počátku 20. století.

Klejicha je na pohled poměrně krásnou rostlinou s medonosnými květy, které navštěvuje užitečný hmyz. Není proto divu, že ji lidé hojně vysazovali do parků a zahrad. Jakmile se ale dostane do volné přírody, způsobuje velké problémy – zarůstá vinohrady a stepní louky, dokonce vytlačuje původní druhy rostlin, jež na místě rostly. Navíc je klejicha nebezpečná i pro člověka, protože produkuje jedovaté bílé mléko. Po požití může způsobovat zvracení, průjmy a kožní podráždění.

Jakmile klejichu na své zahradě objevíte, je třeba ihned jednat. Rostlina se velmi rychle šíří, „pomáhají“ ji v tom i nevhodně provedené mechanické zásahy do půdy v podobě trhání, sečení nebo orání.

Klejicha hedvábná je na seznamu invazivních druhů rostlin. , ...

Jak klejichu poznat

Klejicha dorůstá do výšky asi jednoho až dvou metrů a má přímou nevětvenou lodyhu. Pokud ji narušíte, vytéká z ní zmiňované jedovaté bílé mléko. Po okolí se šíří pomocí dlouhých plazivých oddenků, má i poměrně nápadná vejcovitá semena s ochmýřením. Vykvétá během června a července typickým květenstvím v růžové až starorůžové barvě.

V našem klimatu najdete klejichu nejčastěji na rumištích, okrajích zahrad, železničních náspech nebo podél silnic a cest. Rostlina má ráda slunná místa a lehkou sušší půdu.

Při neodstranění hrozí pokuty až milion korun

Mějte na paměti, že regulace a potažmo likvidace klejichy hedvábné je povinná, na svých pozemcích se o to musí postarat každý majitel. Pokud si ji na své zahradě necháte, vystavujete se tím pokutě v řádech tisíců korun. Šíření invazivních druhů z unijního seznamu je totiž považováno za přestupek. Fyzickým osobám hrozí pokuta až 10 000 Kč, právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám pak dokonce až 1 000 000 Kč.

Kontroly dodržování tohoto nařízení mají na starosti obce s rozšířenou působností. Pokud se jako majitel pozemku o odstranění inkriminované rostliny nepostaráte, může to bez vašeho souhlasu udělat kraj. Nicméně pozor, náklady za tento krok pak po vás může vymáhat zpět.

Odstranění klejichy je poměrně zdlouhavý proces vyžadující řád a disciplínu. Je to zejména proto, že klejicha má opravdu houževnatý a rozsáhlý kořenový systém. Z mechanických metod odstraňování se nejčastěji doporučuje vytrhávání nebo kosení a sečení, které je nutné provádět opakovaně po několik let. Tuto metodu je vhodné praktikovat na menších plochách. Nejvhodnější je rostlinu odstranit včetně vyorání kořene, posléze proces opakujte po dvou až třech týdnech. Dejte si také pozor, jak nakládáte s kontaminovanou zeminou, abyste případně nevědomky nepřispěli k šíření semen.

Pokud přemýšlíte o použití herbicidů, měli byste vědět, že jsou v tomto případě méně účinné než u jiných rostlin. Chemické látky se totiž přednostně navážou do latexu, který rostlina obsahuje.

Nebezpečný je třeba také Pajasan žláznatý. , ...

Další zakázané invazivní druhy

Klejicha hedvábná na seznamu invazivních druhů samozřejmě není osamocená. Zakázané je rovněž pěstování bolševníku, křídlatek japonských, českých a sachalinských, pajasanu žláznatého či netýkavky žláznaté, která se rychle šíří například podél toků. Křídlatky zase patří mezi silně agresivní druhy a jejich likvidace je velmi obtížná.