Barva očí v souvislosti s inteligencí: Tato teorie možná zpochybní vše, co jste si o sobě mysleli
Barva očí lidi fascinuje odjakživa. Každý z nás má tak trochu jiný odstín, jinou kresbu duhovky nebo třeba různé anomálie, jako je heterochromie. Není tedy divu, že se k barvě očí váže spousta různých mýtů, polopravd, ale i seriózních výzkumů. A některé z nich se zabývaly dokonce tím, zda může odstín duhovky souviset s naší inteligencí.
Lidé mají často tendenci spojovat si různé fyzické znaky s povahovými rysy. Ať už jde o barvu vlasů, výšku, hmotnost nebo třeba výraz tváře. Existuje tak nespočet různých teorií, které se zabývají souvislostí fyzických znaků s povahou či inteligencí člověka. Otázkou je, zda mají tyto teorie oporu v seriózní vědě, nebo jde jen o přetrvávající mýtus.
Lepší výsledky vědci spojují spíše s původem, se kterým však barva očí také souvisí
, ...
Populární média je třeba brát s nadhledem
V různých populárních článcích se člověk často dočte, že lidé se světlejšíma očima umí lépe logicky uvažovat, zatímco tmavooké typy bývají spíše praktičtější. Tato informace má možná svůj původ v jednom výzkumu z University of Louisville Z 80. let. Na tehdy zkoumaném vzorku vědci zjistili, že modroocí studenti mají mírnou převahu v logických a verbálních testech. Problémem však bylo, že zkoumavý vzorek byl velmi malý a účastníci navíc pocházeli pouze z jedné oblasti.
Na tuto problematiku se tedy v následujících letech zaměřilo hned několik dalších studií. Výsledky byly vesměs podobné. Při testování vzorku o více než 2 000 osob různého původu vědci nenašli souvislost mezi barvou očí a inteligencí. Podobné výzkumy ale určité výsledky přece jen přinesly. Zjistilo se například, že většina lidí vnímá hnědooké jedince jako důvěryhodnější.
Jak se inteligence skutečně měří
Při zkoumání, zda barva očí nějak souvisí s inteligencí, je třeba inteligenci nějakým způsobem změřit. Těchto způsobů je hned několik, přičemž moderní testy vycházejí z původní práce Alfreda Bineta. Ten již začátkem 20. století vyvinul metodu pro odhad „mentálního věku“ dítěte.
Dnes se používá hned několik metod, například Wechslerova inteligenční škála (WAIS), Stanford–Binetův test nebo Ravenovy progresivní matice.
Výsledkem těchto testů je pak číselná hodnota, kterou lze interpretovat pomocí Gaussovy křivky. Průměr je 100, což znamená, že nižší hodnoty mohou být mírně až velmi podprůměrné a vyšší zase mírně až velmi nadprůměrné. Samotné IQ je však pouze jedním z ukazatelů našich kognitivních schopností. V současnosti se bere v potaz také EQ a několik dalších ukazatelů, díky kterým je člověk „chytrý“.
Podle studií je také IQ a celková inteligence spojením genetiky a prostředí. Inteligenci tedy kromě vrozených dispozic ovlivňuje i kvalita vzdělání, rodinné prostředí, zdravotní stav, osobnost daného člověka a jeho motivace dosáhnout co nejlepších výsledků v každé situaci. Nelze tedy něco takového přisuzovat pouze barvě duhovky.
Inteligence se neměří podle vzhledu, ale jinými metodami. Nejčastěji testy
, ...
Barva očí v Česku
Češi jsou spíše „světlooký“ národ. Většina Středoevropanů má modré, zelené nebo oříškové oči. To je ve světě poměrně vzácné a antropologové mají za to, že jde o jedinečnou genetickou kombinaci, kterou jsme získali díky různým migračním vlnám v minulosti. Zatímco většina Slovanů ve střední a východní Evropě má poměrně světlé oči, na jihu Evropy dominují spíše tmavé odstíny. Hnědá duhovka je nejběžnější i v latinské Americe, Africe nebo v Asii. Právě hnědá barva je na světě nejčastějším odstínem a má ji více než 80 % lidí na Zemi.
Z genetického hlediska je totiž hnědá barva původní. Světlé odstíny, jako jsou modrá, zelená, šedá a podobně, jsou výsledkem různých mutací. Naopak nejvzácnější je barva šedá, kterou má méně než 1 % lidí na světě. Asi 2 % populace pak má heterochromii, kdy má každé oko jinou barvu.
