„Mám vysokou školu, tak vám budu šéfovat.“ Absolventi bez praxe chtějí rovnou řídit zkušenější kolegy

Personalisté během pracovních pohovorů stále častěji narážejí na situaci, kdy si absolventi bez ostychu říkají o nadstandardní nástupní mzdu, tři dny home office, plnou flexibilitu a manažerskou pozici. I přesto, že jediný kontakt s praxí měli během měsíční stáže ve firmě. Nároky na pozice a benefity často převyšují to, co je pro absolventy reálné, byť ohledně samotných platů mají v řadě oborů absolventi relativně dobrou vyjednávací pozici. 

Na diskuzích také zaznívají názory, že část mladých absolventů přeceňuje význam vysokoškolského diplomu a podceňuje zkušenosti získané dlouholetou praxí. „Mám vysokou školu, tak vám budu šéfovat.“ S podobným přístupem podle některých diskutujících přicházejí mladí lidé už ze školy a očekávají, že jim titul automaticky otevře cestu k vedoucím pozicím. Realita pracovního trhu je však podle nich rychle přesvědčí, že samotný diplom nestačí a respekt zkušenějších kolegů si musejí nejprve získat.

Co absolventi od práce očekávají?

Představy mladých lidí o prvním zaměstnání se v posledních letech výrazně posunuly. V některých případech se podle personalistů objevují i požadavky blížící se 100 000 Kč měsíčně. Peníze přitom nejsou jediným měřítkem atraktivity zaměstnavatele. Pro mladou generaci hraje stále větší roli možnost rychlého profesního růstu, smysluplnost práce nebo rovnováha mezi pracovním a soukromým životem. Firmy se tak dostávají do situace, kdy musejí o mladé talenty soupeřit nejen výší mzdy, ale také tím, co jim dokážou nabídnout do budoucna.

„Trh je po mladých lidech s novými znalostmi, orientací v moderním světě a technologiích hladový, a tak jim dává prostor říkat si nejen o nefinanční benefity a přístup k práci, jako například dva až tři dny home office, ale i říkat si o zajímavější nástupní mzdu," uvedl například v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel studie TOP Zaměstnavatelé Jakub Hořický. Dodal, že nedostatek lidí trápí zejména IT, technické a technologické obory, kde firmy absolventům v jejich požadavcích stále častěji vycházejí vstříc.

Vysoká škola neznamená vysokou pozici

Přestože se v posledních letech dramaticky změnil postoj absolventů k práci, jedna věc zůstává neměnná. Samotný vysokoškolský titul nikomu nezaručuje manažerskou pozici – mladí však argumentují tím, že mají dobrý teoretický základ a začínat od píky se jim proto vůbec nechce. Podle údajů pracovního portálu Jobs.cz je pro absolventy sice otevřena zhruba třetina pracovních pozic, ale drtivá většina z nich patří mezi ty méně specializované. Pozice ve vyšším managementu jsou pro absolventy zpravidla obtížně dostupné.

Je k tomu přitom hned několik dobrých důvodů – vedoucí pozice většinou vyžadují reálné zkušenosti s vedením lidí. Firmy zkrátka nemohou riskovat tým 10 lidí v rukou úplných nováčků. Kromě toho firmy na manažerských pozicích často vyžadují znalost širšího kontextu, což vyžaduje roky zkušeností v operativních rolích. Ani ty nejlepší vysoké školy v Česku nemají dostatek hodin praxe na to, aby mohly studenty rovnou dosadit do manažerských křesel. 

„Mladí uchazeči převážně z generace Z by chtěli v ideálním případě všechno hned. Jsou netrpěliví, mají problém s autoritami i firemní kulturou. Na běžné benefity ve formě stravenek nebo třeba služebního auta je dneska už nenalákáte. Vyžadují home office alespoň dva dny v týdnu, královský plat k tomu a jejich mantrou je work-life balance,“ říká personalistka Jana v rozhovoru pro Portál řidiče.

Práce z domova, flexibilita a rychlý kariérní růst patří k hlavním požadavkům generace Z. , ...

Ve kterých oborech lze růst nejrychleji? 

Zatímco ve státní správě, školství nebo zdravotnictví je kariérní růst velmi pomalý, existují oblasti, kde může talentovaný absolvent poměrně rychle vyrůst na manažerskou pozici. Typickým příkladem jsou obory jako IT nebo technologie, kde je reálné se během pár let vypracovat na pozici team leadera. V rámci ní absolventi dostanou na starost obvykle menší a poměrně specificky zaměřený tým lidí. 

Potenciál ke kariérnímu růstu nabízejí také start-upy a menší firmy, kde si případného talentu manažeři všimnou snadněji. Poměrně přímočarý růst rovněž nabízí oblast poradenství, kde jsou vytvořené strukturované kariérní programy, ve kterých je sice náročné pracovní tempo, ale také příležitost vydělat relativně dost peněz. A v neposlední řadě nabízí výrazné možnosti růstu také bankovnictví. Podle Veroniky Exnerové z České spořitelny platí, že „nástupní pozice jako osobní bankéř, finanční poradce nebo bankovní specialista jsou pro absolventy vhodné jako startovní, protože získají přehled o fungování banky a poznají detailně očekávání klientů." Kariérní postup v bankovnictví pak obvykle zabere v závislosti na zkušenostech a schopnostech zhruba 3–5 let. 

Přesto se čerstvým absolventům obvykle doporučuje před každým pohovorem zkontrolovat tržní realitu – nástupní mzdy i podmínky, které firmy v inzerátech nabízejí. Snažit se o vedoucí pozici hned po škole je mnohdy velmi frustrující, protože většina firem absolventy pravděpodobně ani nepozve na pohovor. Aby však studenti měli lepší výchozí pozici, rozhodně se vyplatí už během studia získávat praxi, díky které mají mnohem silnější vyjednávací pozici než absolventi bez zkušeností.