Skupina anglických a amerických ekonomů specializujících se na politiku vyzvala prezidenta Spojených států amerických, které jsou druhým největším producentem skleníkových plynů na světě Donalda Trumpa aby si rozmyslel odstoupení USA od Pařížské dohody o změně klimatu.

Prezident Trump oznámil odstoupení od smlouvy, které předcházela dlouhá vyjednávání a nakonec byla 12. prosince 2015 přijata všemi členy v rámci Klimatické konference v Paříži už v roce 2017. V listopadu 2019 pak vláda Spojených států zahájila proces odstoupení od smlouvy, které by mělo být dokončeno 4. listopadu 2020.

Americký prezident odstoupení od smlouvy odůvodnil hlavně obrovskými nároky na ekonomiku USA, kterou by podle něj smlouva a její plnění ekonomicky poškodilo. Jak ale zmiňují ekonomové ve své zprávě, za poslední roky došlo k velkým změnám a zemi tak pravděpodobně více znevýhodní a to nejen ekonomicky právě odstoupení od plnění smlouvy.

Podle ekonomů lze závazky smlouvy splnit i při současném trendu

Podle ekonomů z LSE (London School of Economics) USA riskují velkou ekonomickou újmu pokud budou své závazky podle dohody snižovat zatímco teploty globálního klimatu budou růst nad ustanovenou hodnotu 2° Celsia. Ekonomové také uvádí, že závazek Spojených států lze snadno splnit i na základě současného tempa růstu obnovitelných zdrojů energie, ty jsou totiž soukromými společnostmi dále stavěny i na úkor „jinak smýšlející“ veřejné správy.

Odborníci tak dále doporučili, že pokud bude od smlouvy ustoupeno, Spojené státy by se k ní měly opět co nejrychleji připojit, aby tak mohlo kontrolovat i závazky ostatních zemí a společně čelit klimatickým změnám.

Pařížská dohoda o změně klimatu

Pařížská dohoda je dohodou v rámci úmluvy OSN o změně klimatu, která má navázat na Kjótský protokol a omezit celosvětové emise skleníkových plynů i po roce 2020. Dohoda byla dojednána během Klimatické konference v Paříži v roce 2015. Přijata byla 12. prosince 2015.

Cílem Pařížské dohody je udržení nárůstu globální průměrné teploty po hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Nárůst teplot by ale neměl překročit hranici 1,5 °C, což by podle smlouvy výrazně snížilo dopady změny klimatu. Státy by zároveň měly připravit na nepříznivé dopady tohoto oteplování a svůj růst tak směřovat k udržení hospodářství, které by mělo více finančně podporovat právě snižování emisí skleníkových plynů.