Vláda rozhodla o zachování střídání času na dalších 5 let. Pak ho možná nadobro zruší
Pravidelné střídání letního a zimního času u nás bylo zavedeno v roce 1979. Původně se posouvaly ručičky z půlnoci na jednu hodinu ranní, později se změna ustálila na posunu mezi druhou a třetí hodinou ranní. Důvody pro zavedení letního času přitom byly hlavně ekonomické.
Prodloužením denního světla se měly vytvořit lepší podmínky pro využití volného času pracujících, kromě toho měla tato změna přinést úspory elektrické energie. V dnešní moderní době se však společnost často přiklání spíše ke zrušení střídání letního a zimního času.
Vláda připravila nové nařízení
Střídání letního a zimního času v České republice upravují tři právní předpisy. Prvním z nich je zákon č. 54/1946 Sb., o letním čase, který opravňuje vládu, aby letní čas zavedla nařízením. V současné době také platí nařízení vlády č. 348/2021 Sb., o zavedení letního času v letech 2022 až 2026. Dále do hry vstupuje i směrnice EU 2000/84/ES o úpravě letního času, která členským státům Evropské unie ukládá povinnost stanovit konkrétní termíny změn času.
Pro střídání času v následujících letech tedy současná vláda musí předložit nové nařízení. Návrh přitom ministerstvo práce a sociálních věcí již poslalo do meziresortního připomínkového řízení.
Podle tohoto návrhu jsou termíny pro střídání času v příštích letech stanoveny následovně:
-
V roce 2027 začne letní čas platit v neděli 28. března a skončí v neděli 31. října.
-
V roce 2028 začne letní čas platit v neděli 26. března a skončí v neděli 29. října.
-
V roce 2029 začne letní čas platit v neděli 25. března a skončí v neděli 28. října.
-
V roce 2030 začne letní čas platit v neděli 31. března a skončí v neděli 27. října.
-
V roce 2031 začne letní čas platit v neděli 30. března a skončí v neděli 26. října.
Ačkoliv se v posledních letech živě debatovalo o zrušení střídání letního a zimního času, v tuto chvíli to vypadá tak, že se jej zatím nezbavíme.
Kdy se střídání času opravdu zruší?
Debata o zrušení střídání letního a zimního času se vede už osm let a vzešla z iniciativy Evropského parlamentu. Ten schválil návrh zrušení střídání času už v roce 2018. Problém ale spočívá v tom, že jednotlivé členské státy se nedokážou shodnout na tom, který čas by měl zůstat platný.
Původní plán Evropské komise počítal s tím, že se bude čas v členských státech naposledy měnit v roce 2021. To ale nakonec nebylo realitou. Kromě jiného lze vinu přisoudit i tehdejší pandemii koronaviru a obecně neschopnosti států domluvit se na jednotném čase.
Otázka zrušení střídání času se v loňském roce opět dostala do popředí během předsednictví Polska v Radě EU. Varšava chtěla toto téma posouvat dál. Výsledkem byla domluva týkající se toho, že se zadá studie. Právě ta má posoudit, jaké právní i praktické dopady má zrušení střídání času. Studie zároveň bude tvořit podklady pro případné budoucí obnovení legislativního procesu.
Cílem studie není doporučit, zda je lepší využívat výhradně letní, nebo výhradně standardní čas. Spíše má za úkol popsat, jaké konkrétní problémy se s jednotlivými variantami pojí a zda členské státy dokážou najít společné řešení. Studie by měla být hotová do konce letošního roku. Poté lze předpokládat, že se debata o zrušení střídání času znovu otevře. Nejdříve by tak mohlo připadat v úvahu až zavedení jednotného času od roku 2032.
Kdo chce upřednostnit letní a kdo naopak standardní čas?
Ve společnosti ohledně tohoto tématu přirozeně panují neshody. Z průzkumu agentury STEM/MARK prováděného v roce 2018 vyplynulo, že se zrušením střídání času v České republice souhlasí 70 % dotazovaných. Celkem 44 % respondentů by si přálo letní čas, 24 % by dalo přednost trvale zimnímu času.
Také jednotlivé státy se k tomuto tématu staví odlišně. Obecně o zavedení výhradně letního času usiluje zejména Portugalsko, Kypr a Polsko. Na druhou stranu používání standardního času se jeví jako lepší východisko například pro Finy, Dány či Nizozemce.
Premiér Andrej Babiš se v roce 2018 k otázce rovněž vyjádřil. Podle něj je z praktických i zdravotních důvodů lepší standardní (tedy zimní) čas. iRozhlas.cz tehdy zmínil, že zavedení zimního času doporučují i vědci zabývající se výzkumem biologických rytmů a jejich ovlivněním světlem.





Sledovat v Google Zprávách

















































