Dnes na nebi bude k vidění výjimečný úkaz. Záhadná kometa přiletěla z jiné planetární soustavy

Vesmír je obrovský. K nejbližší hvězdě od Slunce, která se nazývá Proxima Centauri (česky vlastně Nejbližší z Kentaurů), letí světlo cca 4,24 světelných let. To znamená, že vesmírná loď hypoteticky se pohybující rychlostí zhruba 300 tisíc kilometrů za sekundu, by se ze Země dostala k nejbližší hvězdě mimo Slunce za více než čtyři roky! Nyní ovšem jeden mezihvězdný cestovatel poctil návštěvou nás.

Přivítejme mezihvězdného poutníka

Astronomové již na začátku léta objevili na obloze zajímavý objekt. Jedná se o kometu, která dostala název 3I/ATLAS. 1. července ji detekoval jeden z dalekohledů nazvaných dle svého účelu Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System (ATLAS). Cílem těchto robotických teleskopů, které jsou umístěny na několika místech Země, je včasné varování před dopadem asteroidů na povrch naší planety. Právě podle svého objevitele přitom dostal nově zaznamenaný vesmírný poutník své jméno.

Proč přitahuje právě tahle kometa tolik pozornosti? Protože se jedná o mezihvězdného cestovatele. Nepochází tedy ze Sluneční soustavy. Předtím byly přitom astronomy detekovány jen dva další podobné objekty. Ačkoli se pochopitelně objevily informace o mimozemské sondě, NASA takové informace dementovala. Žádné důkazy pro takové spekulace neexistují. Kometa 3I/ATLAS každopádně prolétá naší planetární soustavou, což bude pro pozorovatele ze Země nejzjevnější právě nyní.

NASA dementovala spekulace o mimozemské sondě , SNEHIT PHOTO /...

Dnes bude kometa nejblíže Zemi

Mezihvězdný poutník se na své cestě vesmírem dostane nejblíže k Zemi právě dnes, tedy v pátek 19. prosince. Přesto nebude úplně za rohem. Vzdálen je totiž stále kolem 270 milionů kilometrů. Pro pozemšťany tedy nepředstavuje žádné riziko. Pohybuje se dokonce na druhé straně Slunce. Ústřední objekt naší planetární soustavy je přitom od nás vzdálen 150 milionů kilometrů. Kometa 3I/ATLAS bude tedy i při svém nejbližším přiblížení Zemi stále téměř dvakrát dále než Slunce.

Těleso je navíc příliš slabé na to, aby ho bylo možné pozorovat pouhým okem. Spatřit jej bude náročné i pro amatérské astronomy s menšími dalekohledy. Na druhou stranu je možné sledovat živý přenos (video níže), který byl ovšem prozatím kvůli dešti odložen na sobotu 20. prosince, a to na 5:00 středoevropského času. Kometu bude každopádně možné na obloze spatřit ještě několik měsíců, než opustí Sluneční soustavu. Podle odborníků ovšem jen špičkovými dalekohledy.

Jaký je rozdíl mezi asteroidem a kometou?

Asteroidy neboli planetky jsou vesmírná tělesa tvořená převážně kamenem a kovy. Pocházejí z oblasti mezi Marsem a Jupiterem, které se říká Hlavní pás planetek. Komety jsou ovšem vzdálenější cestovatelé. Tvoří je směs vodního ledu, zmrzlých plynů, prachových částic a hornin. Při přiblížení Slunci začnou zmrzlé části tát a komety ztrácí svou hmotu. Pak je pro ně typický ohon, pro který se jim dříve na našem území říkalo „vlasatice“.

Krátkoperiodické komety, které se při obletu Slunce vracejí častěji, pocházejí z tzv. Kuiperova pásu, tedy z oblasti malých těles za drahou Neptunu. Patří mezi ně i známá Halleyova kometa. Dlouhoperiodické komety pocházejí zřejmě z tzv. Oortova oblaku, což je hypotetická oblast na okraji naší Sluneční soustavy. Existují ovšem i neperiodické komety, které náš planetární systém opouštějí. A také cestovatelé z jiných soustav k nám. Doposud byli zaznamenáni dva – 1I/'Oumuamua a 2I/Borisov. Tím se ostatně vysvětluje ono 3I před názvem ATLAS. I jako Interstellar, tedy „mezihvězdný“.