Tenhle starý hrnek po babičce nevyhazujte. Podle jednoho detailu poznáte, jestli má cenu jako luxusní dovolená u moře
Na první pohled je to jen obyčejný hrnek, ze kterého babička léta pila ranní kávu nebo čaj. Možná má už trochu otlučený okraj a na glazuře jemné prasklinky, které mu přidávají na patině. Přesto byste si měli dobře rozmyslet, zda jej vyhodíte.
Některé staré porcelánové předměty totiž mohou mít sběratelskou hodnotu v řádu tisíců, někdy i desítek tisíc korun. Stačí vědět, kam se podívat. Pokud hrníček otočíte spodní stranou vzhůru, najdete na něm značku, nápis nebo něco podobného. A právě tato označení často rozhodují o tom, zda je kousek porcelánu bezcenný, nebo má naopak cenu jako luxusní dovolená u moře.
Značky, které rozhodují o ceně
Porcelán byl po staletí považován za „bílé zlato“ a jeho výroba byla dlouho přísně střeženým tajemstvím. Když se v Evropě na začátku 18. století podařilo vyrobit první tvrdý porcelán, zrodila se tradice, která pokračuje dodnes. Největší hodnotu mají kusy pocházející z proslulých manufaktur. Výrobní značky na dně hrníčku či talíře v tomto případě fungují jako podpis.
Pokud tedy doma najdete porcelán s dvojitým mečem, držíte v ruce výrobek z německé Míšeňské porcelánky, známé také jako Meissen, která začala fungovat už roku 1710. Českým sběratelům je blízká značka Thun. Tradice výroby v Klášterci nad Ohří sahá do 18. století a výrobky jsou oblíbené a cenné dodnes. Ty starožitné se však dnes prodávají za opravdu slušné částky. Podobnou reputaci mají i značky jako Rosenthal, Royal Doulton či francouzský Limoges.
Hodnota skrytá v běžných předmětech
Nejde jen o vzácné vitrínové kousky. Vysoké ceny mohou dosahovat i na první pohled úplně obyčejné předměty každodenní potřeby. Například hrnek z produkce Rosenthalu z období 20. let 20. století se na aukci v Praze prodal za 6 500 korun. A to šlo o kus, který by většina lidí označila za něco, co běžně najdete na chatě.
Ještě překvapivější byl případ čajové soupravy značky Thun, nalezené na půdě rodinného domu. Předpokládaná hodnota se pohybovala kolem tří tisíc korun, ale díky původnímu balení a neporušenému stavu nakonec v dražbě vystoupala cena na více než 20 tisíc.
O hodnotě daného kousku rozhoduje spousta faktorů. Sběratelé cení nejen samotnou značku, ale i drobnosti, které mohou cenu násobně zvýšit. Velkou roli hraje například stáří. Čím starší tedy kus, tím větší šance na vyšší hodnotu. Hodnotu zvyšuje i vzácnost dekoru. Limitované edice nebo netypické vzory bývají ceněné.
U veškerých starožitností o ceně rozhoduje i stav. Velmi zachovalé kousky se totiž mnohdy vydraží i za několikanásobně více než ty poškozené nebo velmi zašlé. U porcelánu se pak sběratelé zaměřují i na kompletní soupravy. Ty mají obvykle od každého druhu nádobí po šesti kusech.
Jak zjistit, co doma máte?
Pokud jste v kuchyňské skříni nebo na půdě objevili starší porcelán, podívejte se nejprve na dno. Hledejte vyražené nebo malované značky. Může jít o písmena, čísla, ale i symboly jako křížené meče, koruny nebo monogramy. Vyplatí se také porovnat dekor s katalogy na internetu nebo jednoduše vzít porcelán a zajít s ním do blízkého starožitnictví. Zde si člověk nemusí hned nechávat poradit s prodejní cenou, kterou může starožitník záměrně uměle snížit, ale hlavně s konkrétní značkou nebo rokem výroby.
Hrnek po babičce může být jen obyčejný předmět s citovou hodnotou. Ale stejně tak se může skrývat mezi porcelánovými kousky malý poklad, který by vám zaplatil nejen luxusní dovolenou, ale i něco navíc. A i kdyby se nakonec ukázalo, že jeho cena je jen symbolická, rozhodně má alespoň pro svého majitele hodnotu v příběhu, který si s sebou nese.