„Práce mě nebaví, ale hypotéku splácet musím.“ Češi přiznávají, že často žijí od výplaty k výplatě

Pracovní statistiky v Česku odhalují velmi zvláštní paradox. Sedm z deseti Čechů uvádí, že jsou v práci spokojení. Přesto si naprostá většina z nich říká, že by si dokázala představit něco lepšího. Kdyby to jen šlo. Jenže nejde. A častým důvodem je hypotéka, kterou tito lidé musí splácet.

Rostoucí ceny bydlení, energií i běžných výdajů způsobují, že řada domácností dnes hospodaří prakticky od jedné výplaty ke druhé. Většina příjmů padne na splátku hypotéky, nájem, potraviny a další pravidelné výdaje, takže na vytváření finanční rezervy už často nezbývá prostor.

Jsme v práci spokojení, ale chceme změnu 

Několik nezávislých průzkumů z posledních let potvrzuje, že Češi mají k práci vlažný až smířlivý vztah. Například výzkum od agentury Ipsos ukázal, že přes 70 % Čechů je v práci spokojených, ale angažovanost (tedy skutečná ochota odvádět víc než minimum) je jen 57 %. V podobném duchu interpretují vztah Čechů k práci i další zdroje, přičemž pozvolna klesá počet lidí, kterým jejich práce přináší štěstí. Až 60 % lidí zároveň již v minulosti odešlo kvůli špatné atmosféře. 

Nejvýraznější statistiku ovšem přinesla Alma Career, která v Česku provozuje portál Platy.cz – přestože Češi patří mezi nejspokojenější národy v regionu, téměř 8 lidí z 10 přemýšlí v následujícím půl roce o změně práce. 

„Když jsme se těch samých respondentů zeptali, zda zvažují změnu zaměstnání během následujících šesti měsíců, 77 procent odpovědělo, že ano – což svědčí o široce rozšířené nespokojenosti. Opět platí, že ochota změnit zaměstnání je nejvyšší v balkánském regionu, kde dosahuje až 90 procent. Tyto postoje přirozeně ovlivňuje celá řada faktorů – například aktuální úroveň mezd v porovnání s kupní silou,“ říká k celé situaci Jozef Plško, ředitel PR a komunikace v rámci Alma Career v rozhovoru pro BusinessInfo. 

Osm z deseti lidí přemýšlí v příštím půl roce o změně práce. Ne každý si to ale může dovolit. , ...

Kolik lidí drží v práci hypotéka? Data mluví jasně

Nejčastějším důvodem, proč Češi z práce neodcházejí, jsou finanční závazky. Vezměme si modelovou situaci, ve které má člověk hypotéku ve výši 4,63 milionu na 25 let, takže splácí necelých 25 tisíc každý měsíc. Aby to banka vůbec schválila, musíte dokázat, že vaše celkové splátky včetně všech úvěrů nepřesahují 45 % čistého příjmu. V praxi tedy musíte přinést domů alespoň 55 tisíc korun čistého měsíčně. 

V Česku přitom existuje spousta lidí, kteří si brali hypotéku v dobách velmi nízkých úrokových sazeb, ovšem v letošním roce jim končí fixace a nová úroková sazba může být výrazně vyšší. Splátka jim tak vzroste klidně i o dva až tři tisíce každý měsíc. 

Je třeba si uvědomit, že hypotéku má v Česku přes 1 milion domácností. A smlouva na 20 až 30 let znamená závazek, který si nesete bez ohledu na to, zda máte práci, jste zdraví nebo se změní váš rodinný stav. Jakmile máte hypotéku, musíte být spíš stabilní zaměstnanec s prokazatelným příjmem než šťastný člověk sledující své vášně.

Syndrom vyhoření dopadá na pětinu populace

Diskuzní fóra jsou plná lidí, kteří tuto realitu popisují. „Máme s partnerkou hypotéku na 25 let, dvě děti. Práci naprosto nesnáším, mám velké konflikty se šéfem, ale kdybych šel jinam, dva měsíce bez příjmu zkrátka neustojíme. Jedu jak podle hodinek, od pondělí do pátku jsem v práci, v sobotu jedeme na chalupu a v neděli už mám z návratu do práce úzkosti," dává nahlédnout pod pokličku svých dní Martin P. v diskuzi na Redditu. 

Finanční závazky zkrátka a dobře drží lidi v práci, která jim vysává energii, ale poskytuje jistotu. Problém je, že situace je zdravotně riskantní. V Česku se přibližně 20 % lidí potkává se syndromem vyhoření. Ten přitom podle odborníků přichází pozvolna a plíživě.

„Syndrom vyhoření během kariéry postihne asi čtvrtinu pracujících lidí. Ze svých osobních zkušeností mohu tuto statistiku jenom potvrdit. Nejedná se o rozmar lidí, kteří již nechtějí podávat požadované výkony, ale o opravdu vážný stav, jehož dopady na životy postižených jedinců, jejich rodin i profitabilitu zaměstnavatelů nelze přehlížet,“ říká psycholožka PhDr. Jana Klementová, MBA na svých stránkách. 

Syndrom vyhoření postihuje lidi bez ohledu na profesi, plat i věk. Jeho projevy přitom není radno ignorovat. , ...

Co dělat, když se v takové situaci ocitnete? 

Prvním krokem je přiznat si, že je aktuální situace problematická a neudržitelná. Pak by měla následovat práce na finanční rezervě, abyste byli schopni pokrýt až tříměsíční výpadek příjmů celé domácnosti. U profesí, kde je to vzhledem k charakteru práce možné, není od věci požádat šéfa párkrát do týdne o home office. Sníží se tak únava z dojíždění i stres z kanceláří, takže zbyde víc času na odpočinek.

Nejdůležitější je však neignorovat zdravotní varování. V případě, že na sobě nebo na někom blízkém pozorujete symptomy vyhoření, dává smysl vyhledat psychologa. Prak­tický lékař vám v tomto směru vystaví potřebné doporučení a v některých případech může dát i nemocenskou. Mnoha lidem pomáhá také stanovit si vnitřní deadline, do kdy celou situaci potřebujete zvládnout. Jasně stanovené datum totiž podle psychologů výrazně změní pohled člověka na celý proces – z pocitu bezmoci se stane čekání na konkrétní událost a situace bude lépe zvladatelná.