V Chorvatsku udeřila meteotsunami. Lidé začali hromadně utíkat, záběry obletěly internet
Chorvatsko patří dlouhodobě mezi nejoblíbenější letní destinace českých turistů, kteří si zde užívají zasloužený relax. Jenže dovolenkáři zažili v posledních dnech pořádný šok. Některé pobřežní oblasti totiž sužoval meteorologický jev, v jehož důsledku se například ocitaly lodě na suchu.
Sledovat v Google Zprávách
Podle aktuálních dat výzkumné agentury STEM/MARK mezi českými dovolenkáři letos převažuje zahraničí. Výsledky totiž ukazují, že pouze za hranice míří 53 procent z nich, zatímco jen po Česku plánuje cestovat 34 procent lidí. Mnozí Češi přitom míří (opět) do Chorvatska. Jihoevropská země je ovšem v posledních dnech sužována rozmary počasí. V jejich důsledku byli lidé nuceni hromadně utíkat.
IMG-1
Hladina moře jako na houpačce
V posledních dnech prošla Chorvatskem série bouří. Zaznamenána byla dokonce meteotsunami. Ačkoli škody nejsou nijak výrazné a nebyla hlášena ani žádná zranění, silné bouře donutily místní i návštěvníky ze zahraniční utíkat. Meteotsunami postihla především oblíbené letovisko Stari Grad na ostrově Hvar. Kolem 23. hodiny se zde moře v krátké době prudce zvedlo zhruba o 30 centimetrů, načež ustoupilo o 60 centimetrů pod obvyklou úroveň a nechalo některé lodě uvízlé na mělčině.
„Ve velmi krátké době moře zaplavilo celé staré centrum města, nábřeží, ulice a všechny budovy podél nábřeží. Měli jsme četné zásahy, odčerpávali vodu z restaurací, kaváren a domů. Zároveň nám dělali problémy lodě, jejichž ukotvení se silou moře porušilo, takže se rozptýlily na všechny strany,“ uvedl velitel sboru místních dobrovolných hasičů Nikša Duževič.
Stari Grad, kde byl už v polovině 19. století vlivem meteotsunami zaznamenán vzestup hladiny moře až o 1,2 metru, však nebyl jedinou oblastí, kterou silné bouře v rámci Chorvatska zasáhly. Postiženo bylo také město Petrinja nebo pobřežní letovisko Zadar, kde silný vítr vyvracel stromy, které následně zasypávaly silnice. Velké vlny přitom vyplavily jednu z plachetnic na břeh. Zasaženo bylo také souostroví Kornati, kde moře na ostrově Levrnaka zaplavilo místní hospůdku, zatímco zde turisté večeřeli.
,
Meteotsunami může být extrémní
Meteotsunami nebývá příliš obvyklá, přesto se na Zemi objevuje mnohokrát do roka. Její následky přitom mohou být tragické. Letos v lednu například překvapila desítky turistů na pláži u argentinského města Santa Clara del Mar. 35 lidí bylo hospitalizováno s lehkým zraněním a jeden muž s infarktem. Tento meteorologický jev zde ovšem zavinil smrt 29letého muže. Velká vlna jej totiž strhla do moře, kde narazil hlavou na skálu. Může se tedy jednat o skutečně nebezpečnou událost.
Nejsilnější zaznamenaná meteotsunami na světě totiž „úřadovala“ 21. června 1978 ve městě Vela Luka na ostrově Korčula. Ačkoli nebyly hlášeny oběti na životech, mimořádné výkyvy hladiny způsobily masivní škody ve výši 7 milionů dolarů, což byla čtvrtina tehdejších příjmů ostrova. Ničivý cyklus rychlého zaplavení a odplavení vody se během rána toho dne několikrát opakoval. A vlny tehdy dosahovaly výšky až 6 metrů!
Co je vlastně meteotsunami?
Jistě jste slyšeli o tsunami, což jsou obří oceánské vlny, které způsobuje zemětřesení, a mimo jiné mohou za katastrofu jaderné elektrárny Fukušima. Meteotsunami neboli meteorologická tsunami se liší v tom, že na vině není třesení Země, ale velká vlna či vlny vznikají v důsledku prudkých výkyvů tlaku vzduchu. Ty jsou často spojeny s rychle se pohybujícími povětrnostními jevy, mezi které patří silné bouřky, bouře a bouřkové fronty. Vyskytují se přitom po celém světě a jejich vlivem končívají často lodě na pobřeží. Právě mořská plavidla si přitom Češi půjčují na dovolené stále častěji.
