Chtěla jsem dítěti dopřát víc než zastaralý školní systém. Školné na soukromé škole v Praze mi ale vyrazilo dech
Čím dál více rodičů touží dopřát dítěti svobodnější cestu ke vzdělání, než jakou nabízí spádová škola na sídlišti. Na výběr mají hned několik typů takových škol – od komunitních po mezinárodní. Když se pak podívají na jejich školné, zjistí, že rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší variantou je i desetinásobný. Vyplatí se školné propočítat dřív, než dítě přihlásí.
Sledovat v Google Zprávách
„Spádová škola v našem bydlišti měla přeplněné třídy, málo volných míst na kroužku a angličtinu jen dvakrát týdně, a to ještě po dvaceti minutách. Bála jsem se, že tam by mé dítě individuální přístup nedostalo.“ Podobné zkušenosti popisují rodiče na diskuzních fórech. Jde o nejčastěji zmiňované důvody. Někdo hledá individuální tempo uzpůsobené dítěti, jiný chce, aby bylo v jazycích napřed.
Rodiče si pod alternativní školou představují menší třídy, vstřícnější přístup a více aktivit na míru dítěte. Jenže jakmile začnou porovnávat nabídky jednotlivých škol, zjistí, že se liší tak, že měsíční částka vyjde jako plat jednoho z rodičů.
Kolik typů alternativních škol existuje
Rozlišují se zhruba čtyři základní směry. Komunitní nebo svobodné školy (například ScioŠkoly) si zakládají na samostatnosti dětí a projektové výuce, obvykle nemají tradiční rozvrhy a nižší ročníky neznámkují. Zajímavé je, že podobným směrem se má posunout i běžné školství. Patří zpravidla k cenově dostupnějším variantám.
Montessori pomůcky jsou postavené na samostatné práci dítěte
, ...
Další variantou je bilingvní základní škola, která sice funguje podle českého vzdělávacího rámce, ale výuku vede z velké části v angličtině. Oproti ní mezinárodní škola učí podle zahraničního rámce, nejčastěji britského, bývá součástí mezinárodní sítě škol a primárním jazykem výuky je angličtina. Tahle různorodost se promítá i do ceny, a to víc, než by člověk čekal. A v neposlední řadě čím dál oblíbenější Montessori škola, která má metodiku postavenou na smyslových pomůckách a sebeřízeném učení.
Kolik tyto školy stojí
| Typ školy | Orientační školné za rok |
|---|---|
| Komunitní/svobodná škola | 76 000 – 125 000 Kč |
| Montessori základní škola | 280 000 – 400 000 Kč |
| Bilingvní základní škola | 150 000 – 220 000 Kč |
| Mezinárodní škola | 360 000 – 770 000 Kč |
Rodiče musí ještě často počítat s jednorázovými poplatky, které do školného nespadají, například se zápisným (od 6 000 až do 15 000 Kč) nebo u některých škol i s vratnou jistotou v řádu desítek tisíc korun.
Cenu ovlivňuje i to, kde škola sídlí a jaké zázemí studentům poskytuje. International School Olomouc, britská škola s bilingvní výukou, si na prvním stupni účtuje 219 000 Kč ročně. Prague British International School, obdobně zaměřená škola v Praze, vyjde v prvním ročníku na 624 960 Kč ročně, skoro trojnásobně víc.
I cena vzdělání se v Praze počítá jinak než jinde v republice
, ...
Podobně velký rozptyl je vidět i mezi kategoriemi samotnými. ScioŠkola v Ostravě si účtuje 76 000 Kč za školní rok, a to i s družinou. Naopak školné na mezinárodní škole v Praze ve vyšších ročnících na 764 160 Kč ročně, tedy zhruba desetinásobek. Za tuto cenu škola nabízí výuku podle zahraničního standardu, síť partnerských škol a zázemí, které komunitní škola nemá.
Co ve školném chybí
Největší omyl bývá v tom, co všechno cena ve skutečnosti obsahuje. Některé Montessori školy mají v základním školném zahrnuté i pomůcky, výlety a akce, ale stravu a kroužky řeší mimo. Ty se mohou vyšplhat i na 40 000 Kč ročně navíc.
Bilingvní školy do školného často vůbec nepočítají učební pomůcky, výlety a kroužky. Čím vyšší školné je, tím víc položek přibývá: mezinárodní školy tak ke školnému nabízejí i svoz, ten může být i 80 000 Kč ročně. Ve vyšších ročnících se pak připlácí ještě za uniformy a zkouškové poplatky. Skryté náklady jsou ale běžné i na spádových školách.
Strava bývá u řady škol samostatná položka nad rámec školného
, ...
Co říkají rodiče
V diskuzích na téma Montessori škol se objevují spíše smíšené zkušenosti. Opakuje se, že metoda sedí dětem, které jsou samostatné a motivované se samy učit a cena se tedy vyplatí, ale hůř funguje u dětí, které potřebují vedení a jasnější strukturu.
U bilingvních škol se zase řešilo, zda se vyšší cena a dojíždění v porovnání s rozšířenou výukou angličtiny vůbec vyplatí. Někteří rodiče v diskuzích uváděli, že děti dnes přicházejí s angličtinou do kontaktu také prostřednictvím filmů, seriálů nebo počítačových her. Jiní naopak argumentovali tím, že intenzivnější výuka ve škole přináší lepší jazykové dovednosti.
Nejdůležitější je zvážit typ školy podle přístupu, který dítěti sedí, a pak podle rozpočtu. Cena sama o sobě totiž rodičům neřekne, jestli je tato škola pro jejich dítě ta pravá.
