Po plechovkách a PET lahvích se plánuje zálohování dalších dvou druhů obalů. O změně se rozhodne ještě letos

K plechovkám, skleněným znovupoužitelným lahvím a plastovým lahvím by již ve velmi blízké budoucnosti měly přibýt další dvě kategorie. Definitivní rozhodnutí bylo v tuto chvíli odloženo až na druhou polovinu letošního roku, podle předpokladů by však nové zákony mohly vstoupit v účinnost již během následujících dvanácti měsíců. O podobných změnách se v minulosti hovořilo i v České republice. Stávající vláda sice nedávno vydala k návrhům opozice negativní postoj, diskuze ohledně této problematiky se však s nemalou pravděpodobností v budoucnosti znovu otevře. Roli mohou v tomto směru hrát nejen požadavky Evropské unie, ale rovněž praktické výhody, které mohou zálohovací systémy přinést.

Polsko plánuje rozšířit zálohovací systém o dvě nové kategorie 

Polská vláda informovala o svých plánech na rozšíření tamějšího zálohovacího systému. Jeho aktuální podoba vychází z legislativního opatření, které vstoupilo v účinnost na začátku října 2025. Od té doby se zálohovací systém v Polsku vztahuje na plastové lahve s kapacitou až 3 litry, kovové plechovky do 1 litru a znovupoužitelné skleněné lahve do 1,5 litru. 

V blízké budoucnosti by měly přibýt další dvě kategorie, a to konkrétně nápojové kartony (např. od džusů) či jednorázové skleněné lahve. 

Zálohovací systém by se měl v Polsku vztahovat i na kartony. , ...

Kdy se Poláci avizovaného rozšíření dočkají? 

Diskuze ohledně této problematiky měly proběhnout již v červnu, nakonec však byly odloženy. „Jde o to, aby všechny subjekty v celém dodavatelském řetězci získaly čas se přizpůsobit,“ prohlásila Anita Sowińska. 

Ačkoliv přesné datum není známé, podle předpokladů by změny měly být zavedené již v příštím roce. 

Jak vypadá situace v České republice? 

V České republice se podobné legislativní opatření připravovalo během minulého volebního období. Na starosti jej měl bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ten společně s dalšími dvěma poslanci navrhoval jeho zavedení i na začátku letošního roku, nicméně současná vládní koalice (ANO, SPD, Motoristé) k němu zaujala odmítavý postoj.

„Nezavedeme recyklační poplatky zatěžující tisk a distribuci reklamních letáků, které jsou důležitým zdrojem informací o slevách a nabídce zboží zejména pro seniory,“ informovala stávající vláda. 

„Máme na to jasný názor, nemáme to v programu,“ uvedl premiér České republiky Andrej Babiš. 

Čím argumentují odpůrci a zastánci zálohovacího systému? 

Jako častou námitku proti zavedení zálohovacích schémat používají účastníci diskuzí argument, že stávající systém funguje dobře a nepotřebuje tedy zásadní změny. Skutečnost je taková, že Česká republika (respektive její občané) se v minulých průzkumech opravdu řadila mezi nejlepší státy, co se třídění týče, a to i díky přísným pokutám za záměnu popelnic. 

Tento názor zastává mimo jiné i stávající předseda vlády, podle kterého je aktuálně zavedený systém efektivní a funguje bez potřeby zálohových schémat.

Má to ovšem zásadní háček. Problém spočívá v tom, že ačkoliv Češi velmi aktivně třídí, PET lahve ve většině případů stejně končí ve spalovnách nebo na skládkách. Míra recklyace se například v roce 2024 pohybovala pod 20 % – podle analýzy Ministerstva životního prostředí České republiky se pro výrobu nových PET lahví použije okolo pouhých 17 % použitých PET lahví. Z použitých plechovek pak nová plechovka nevznikne prakticky žádná. Právě z toho důvodu by zavedení zálohovacího systému mohlo dávat smysl. 

„Třídění není to samé, co recyklace a ještě horší situace je u plechovek, tam tři ze čtyř plechovek jdou rovnou do směsného odpadu a vůbec k recyklaci nedojdou. Ani jedna plechovka nevznikne z plechovky, bohužel ten materiál končí na skládkách nebo ve spalovnách a přitom většina Čechů věří, že to, co vytřídí, se skutečně zrecykluje. Ale čísla jasně ukazují, že to tak není,“ vysvětluje Kristýna Havligerová. 

ČR patří k nejlepším státům, co se třídění týče. , ...

Je tu nicméně ještě další problém, na který v souvislosti se zálohovacím systémem poukázala například Hospodářská komora České republiky. Podle ní byl návrh ekonomicky neodůvodněný a systémově destabilizující (mohl by narušit financování obecních systémů třídění, které byly vybudovány na principu spolupráce mezi obcemi, svozovými firmami a autorizovanými obalovými společnostmi). 

V budoucnosti by se diskuze ohledně zavedení zálohovacího systému mohly znovu otevřít i na půdě poslanecké sněmovny. Důvodem je mimo jiné nařízení Evropské unie o sběru odpadu.