5 zvláštností v českých panelácích, kvůli kterým nás mají cizinci za exoty. Tu poslední máme v bytě skoro všichni

Doby, kdy se paneláky stavěly o sto šest, jsou už pryč. Když ale dnes vejdete do typického bytu v českém paneláku, nejspíš pocítíte závan nostalgie. Specifické prvky a atmosféra dokážou člověka „přenést“ v čase. Pro našince to může být příjemné, ale pro cizince je to často noční můra. Jen těžko totiž dokážou pochopit věci, které jsou pro nás v bytech úplně běžné a přirozené.

Chaotické sušení

První věcí, nad kterou se lidé ze zahraničí podivují, je sušení prádla v ložnici nebo obývacím pokoji. Že si ani nedokážete představit tohle nedělat? Tak to patříte v Česku k většině. Cizinci to ale vnímají jinak. V mnoha zemích je totiž standard mít buď sušičku, samostatnou prádelnu, anebo dokonce sušit prádlo celoročně venku.

České paneláky ale většinou nemají na sušičku prostor. Koupelny bývají malé a vejde se do nich sotva malá pračka – a to často ještě ta s vrchním plněním. Sušit prádlo v obytných místnostech je tak úplně přirozenou součástí našeho každodenního života.

Prádlo Češi v panelácích často suší v obýváku nebo ložnici , ...

Návštěvám ze zahraničí se z toho ale ježí vlasy. Přijde jim to chaotické. A co víc – je pro ně nepochopitelné, proč mícháme dohromady domácí práce a odpočinek. Pro ně je obývák místem klidu a „válení se“. Žádné sušáky s prádlem, ale jen uklizený čistý prostor.

Obzvlášť extrémní to pak přijde těm, kteří jsou v zahraničí zvyklí docházet prát a sušit mimo domov do přilehlých prádelen. Tvrdí, že by to ani za nic neměnili.

Ať k nám sousedi nevidí

Druhá zvláštnost, kterou někteří cizinci nedokážou pochopit, jsou záclonky, záclony a závěsy v každém okně. Zatímco pro Čechy jde o nutnost přinášející pocit bezpečí a útulnosti, pro jiné je to „divné“. Obzvlášť různé záclonky v panelových domech na cizince působí staromódně a nevkusně.

Podivují se také nad tím, proč se lidé za záclony a závěsy schovávají i ve vyšších patrech. Češi jsou ale často hákliví na své soukromí, a odhalená okna v nich vzbuzují nervozitu.

Záclony v oknech jsou česká klasika v bytech i domech , ...

Oproti tomu například ve Skandinávii nechávají lidé okna v bytech a domech úplně odkrytá. Bez studu, podezřívavosti nebo obav. Češi jsou v tomto ohledu ale sví, a podle většiny z nich by okna bez záclon nebo závěsů byla holá a neútulná.

Proč je sklo ve dveřích?

Dalším typickým prvkem v panelácích jsou interiérové dveře se skleněnou výplní. Většinou oddělují například obývací pokoj od chodby nebo kuchyni od zbytku bytu. Dodnes tyto dveře najdete v řadě českých bytů. Aby také ne, když dokážou přinést do jinak tmavých prostor o trochu víc denního světla.

Cizinci to ale často nechápou a kroutí nad tím hlavou. Přijde jim nelogické nahrazovat dveře, které mají zajistit soukromí, něčím průhledným. Podle nich pak už dveře neplní svůj původní účel.

Tunel plný věcí a skříní

Stejně jako nechápou prosklené dveře, nechápou ani vstupní chodby v panelákových bytech. Ty jsou dodnes většinou velmi malé, úzké a bez oken. A protože jinde v bytě běžně nezbývá místo, nahrazují Čechům tak trochu „skladiště“. Dokáží do nich vměstnat obří skříně až po strop, věšáky, zrcadla, úložné boxy, botníky a někdy dokonce i kola a brusle.

Češi jsou na to zvyklí a na těchto chodbách jim nepřijde nic divného. Ale cizinci? Ti se diví, jak je možné do tak útlého prostoru „nacpat“ takové množství věcí.

Tohle má doma skoro každý

Poslední zvláštností panelákových bytů je něco, co by většina nejspíš ani nedokázala považovat za zvláštnost. Jde o kombinaci nábytku z různých období, stylů i barev. Starší zabudované skříně, vitríny s uloženým sklem a vybavení zděděné po prarodičích – to je ještě i dnes základ řady domácností.

K tomu ale Češi úplně běžně dokupují moderní kousky nábytku jako sedačku, jídelní stůl nebo třeba nový botník. Něco podobného cizinec, který má interiér laděný do jednoho moderního stylu, nedokáže pochopit. Někoho to mate, jiného zase fascinuje.

Působí to trochu nesourodě, ale tady u nás v Česku se právě v takovém prostředí často cítíme opravdu doma. Je to taková naše česká „paneláková kultura“.