Kdo musí zaplatit škodu, pokud si chodec zlomí nohu na zmrzlém chodníku před vaším domem?

Jedno z nich spočívá například v namrzlých chodnících, které mohou být příčinnou celé řady nepříjemných zranění. V praxi jde velmi často o zlomení nohy nebo ruky, ale mohou zapříčinit třeba i otřes mozku nebo jiné újmy na zdraví. Jakýkoliv úraz je samozřejmě komplikací především pro poraněnou osobu, avšak pravda je taková, že dokáže zkomplikovat život i majitelům té části chodníku, na které ke zranění došlo. 

Které zákony se této problematice věnují?

Před rokem 2009 platil v tomto směru tzv. „chodníkový zákon“. Podle něj odpovídal za jakékoliv vzniklé škody vždy majitel přilehlého domu. Tento zákon je však dnes již minulostí. 

Dnes se řešení této problematiky odvíjí především od zákona č. 13/1997. Sb., který je známý jako zákon o pozemních komunikacích. 

Co se týče odpovědnosti za závady ve schůdnosti či sjízdnosti, aktuálně platná legislativa hovoří poměrně jasně: „Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.“

Jestliže je vlastníkem obec, která si zřídí správce, za pozemní komunikaci může odpovídat právě tento správce (v praxi jde např. o Technické služby). Pro poškozeného se nicméně nejedná o příliš velký rozdíl. Vždy totiž platí, že jeho nárok směřuje v první řadě proti vlastníkovi. Obec si pouze může vyžádat takzvanou regresní náhradu, pokud má se správcem řádně uzavřenou smlouvu – to ovšem činí čistě na „vlastní pěst“. 

Za údržbu většinou odpovídá obec. , ...

Co když je vlastníkem pozemní komunikace soukromá osoba?

Jestliže se chodník nachází na soukromém pozemku, za vzniklé škody je odpovědný jeho majitel, pokud není výslovně uvedeno jinak. 

Dnes se kvůli různým výjimkám příliš často nesetkáte s tím, že by byl za škody odpovědný vlastník přilehlého domu. Možné to ovšem je. V praxi se to ve většině případů týká přístupových cest nebo vchodových chodeb či vjezdů. 

Pokud by v takovém případě vlastník zanedbal údržbu těchto částí pozemní komunikace a někdo se v důsledku toho poranil, může být za vzniklé škody odpovědný právě majitel. 

O co může poškozený žádat? 

Jestliže dojde kvůli zanedbání údržby k poranění, poškozený může požadovat hned několik náhrad.

V první řadě je však třeba zmínit, že je povinen prokázat, že úraz vznikl právě zanedbáním údržby a nestojí za ním jiné důvody. Pokud měl na sobě poškozený například nevhodnou obuv nebo nepřizpůsobil svou chůzi meteorologickým podmínkám, může nárok na náhrady zanikat. 

Pokud je na vině nevhodná obuv, nárok na úhradu škody zpravidla zaniká. , ...

V opačném případě vlastník pozemku musí proplatit náhradu nákladů na léčení, náhradu cestovních nákladů (pokud musel poškozený kvůli úrazu cestovat) a náklady na pomoc třetí osobou (jestliže ji poškozený vyžadoval). 

Jestliže by navíc poškozený přišel kvůli zranění o výdělek, může požadovat kompenzaci i za něj. 

V neposlední řadě může poškozený žádat o odškodnění za bolest, utrpení, trvalé následky nebo dočasné omezení. 

Jak je to s pojištěním?

Zdravotní pojišťovna by měla při vzniku zlomeniny vždy pokrýt náklady na léčbu. Z toho nicméně nevyplývá, že by poškozenému zanikal nárok na náhradu od vlastníka chodníku. 

Co se týče úrazového pojištění, pojišťovna bude vždy postupovat podle smlouvy. Poškozený každopádně může i v tomto případě žádat rovněž o náhradu škody majitelem chodníku. 

Jestliže se vám podobný úraz přihodil, je vhodné co nejdříve obstarat důkazy. V ideálním případě jde o svědectví jiných osob, hodit se však mohou i videa nebo fotografie. Poté je třeba zajistit lékařské zprávy a podat žádost o náhradu škody.