Tajné používání AI v práci může skončit postihem. Zaměstnanci si nevědomky zahrávají s ohněm
Umělá inteligence (AI) se stala běžnou součástí našich životů. Používá ji kdekdo. Třeba jen při vyhledávání na internetu. Uplatnění ovšem nachází i při plnění pracovních úkolů. A zde může nastat velký problém. Mnozí zaměstnanci si totiž vůbec neuvědomují, že si tím mohou zadělat na pořádné problémy.
Podle odborníků používá většina zaměstnanců umělou inteligenci potají. Tenhle nástroj nám sice může ušetřit hodně práce, mnohdy dost nezáživné, ale šéfové jeho využívání často nevidí rádi. Tím, že je AI využívaná tajně, ovšem zaměstnanci velmi riskují. Hněv šéfa přitom může být tím nejmenším problémem. V krajním případě může zaměstnanec přijít i o práci. Firmu však může nezodpovědné používání umělé inteligence stát obrovské peníze. Půjde pak finanční postih také za zaměstnancem?
Používání umělé inteligence v práci
Zaměstnanci používají AI při pracovních povinnostech už nějaký pátek, stále se ovšem jedná o oblast, která je celkem neošetřená. Mnoho firem tak nemá (ne)možnost využívání tohoto nástroje zakotveno v interních pravidlech. Zaměstnancům může umělá inteligence usnadnit práci, jenže mnohdy ji využívají neuváženě. Do AI tak bývá vkládán zdrojový kód, klientské smlouvy nebo životopisy s osobními informacemi. Taková i další citlivá data přitom mohou být velmi problematická.
„Firmy dnes často AI oficiálně omezují kvůli strachu ze ztráty citlivých dat, regulatorním rizikům nebo vysokým nákladům na licence, ale zároveň tlačí na výkon a produktivitu. Lidé ale vědí, jak jim může AI urychlit a zjednodušit práci a nechtějí již dělat manuálně to, co se dá automatizovat. Lidé si pak sami najdou cestu, jak tato omezení obejít a rizika pro firmu jsou pak mnohem vyšší, než kdyby vyšla lidem více vstříc,“ uvedl Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup.
Kdy riskujete napomenutí a kdy výpověď?
Mnozí zaměstnanci si nejsou vědomi, že používáním AI porušují nějaká pravidla. Zajímá je obvykle jen to, že bude práce rychleji hotová. Někdy za to ovšem mohou i sami zaměstnavatelé, kteří je na problematiku AI dostatečně neupozorní. Pokud má firma zákaz či omezení používání umělé inteligence ve vnitřním předpise, pracovní smlouvě nebo v informacích o obsahu pracovního poměru, podle advokátní kanceláře Legal Partners může být její tajné využívání důvod k výpovědi.
Zákon č. 262/2006 Sb., tedy zákoník práce ostatně říká, že zaměstnanec může dostat výpověď proto, že porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Jenže může to být také pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů, byl-li na to v době posledních 6 měsíců písemně upozorněn. Dát výpověď na hodinu sice nelze jen tak, ale je to možné. Navíc existují ještě výraznější rizika.
Právní rizika, která Češi podceňují
Podle bezpečnostních společností je neschválené používání AI na pracovišti nejrychleji rostoucí bezpečnostní hrozbou letošního roku. Porušení interních nařízení je totiž ještě tím méně závažným problémem. Nevhodné používání AI může vést i k porušení interních pravidel nebo povinností, které firmě vyplývají například z GDPR, AI Actu nebo dalších předpisů. Pokuty pro firmu se mohou vyšplhat až do stovek milionů korun!
Pokud firma používání AI výslovně upravuje a zaměstnanec pravidla poruší, může nést odpovědnost za škodu. Náhrada škody bývá omezena na 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku, ale neplatí to vždy. Způsobíte-li například škodu úmyslně, žádný takový limit se na to nevztahuje. Zaměstnanci i zaměstnavatelé by si zkrátka a dobře měli dávat velký pozor. Pro firmy totiž existuje i nefinanční riziko. Jedná se o ztrátu důvěry klientů a ztracenou reputaci.





Sledovat v Google Zprávách

















































