Mladí to jedí jako delikatesu, babičky si jen klepou na čelo: Vždyť tohle byla bída na talíři

Vynikají totiž řadou skvělých vlastností, díky kterým si vysluhují zařazení mezi takzvané superpotraviny. To je souhrnné označení pro potraviny bohaté na vitamíny, minerály, antioxidanty a další zdraví prospěšné látky. A právě jáhly, čočka nebo pohanka tuto definici naplňují bohatou měrou. Jsou nutričně výjimečné, skvěle zasytí, jejich příprava je veskrze snadná a v kuchyni se dají kombinovat na tisíce možných způsobů.

Jáhly: Základ jídelníčku

Je to tak – po mnoho let patřily jáhly mezi základní stavební kámen jídelníčků našich předků. Nebude pro vás proto překvapením, že patří mezi nejstarší pěstované obiloviny na světě. Vlastně se ani nejedná o samostatnou obilovinu, ale o loupané proso seté. Velkou výhodou je fakt, že jde o přirozeně bezlepkovou potravinu, která je celiaky využívána jako náhrada pšenice a dalších obilovin s vysokým obsahem lepku. Navíc z hlediska obilovin vyniká nejnižším rizikem vzniku alergie, takže se nemusíte bát připravit je třeba i dětem.

Jáhly jsou velmi dobře stravitelné a svou chutí nejvíc připomínají oříšky. Skvěle se tak dají kombinovat s dalšími surovinami – připravit si je můžete jak na sladko, tak slano. Samotné vařené jáhly skvěle fungují jako zdravá příloha, kdy s přehledem nahradí kuskus či bulgur. Připravit si z nich však můžete i kaši, polévku, salát či placky.

Z hlediska výživových hodnot jsou jáhly doslova pokladem. Obsahují mnoho vitamínů skupiny B, ale také velké množství hořčíku, železa nebo fosforu. Platí za významný zdroj vlákniny, která napomáhá ke správné činnosti trávicí soustavy. Navíc jsou skvělým pomocníkem při hubnutí, mají totiž nízký glykemický index, takže je bez obav můžete zařadit do redukčního jídelníčku.

Z jáhel se dá připravit třeba chutná polévka. , ...

Pohanka: Stará jako lidstvo samo

Pěstování pohanky má opravdu dlouhou historii, však také patří mezi jednu z nejstarších kulturních plodin. Její domovinou je pravděpodobně oblast jihovýchodní Asie, odkud se postupně rozšířila do celého světa. Mimochodem, odtud zřejmě pochází také její český název – dle měřítek tehdejší doby ji u nás rozšířili takzvaní pohané z východu. 

Úplně botanicky správně pohanka není obilovinou, ale pseudoobilovinou. Tedy rostlinou, která se používá podobně jako obiloviny. Podobně jako jáhly je přirozeně bezlepková a pro celiaky funguje jako náhrada potravin s vysokým obsahem lepku. Vyrábí se z ní dokonce bezlepková pohanková mouka, již lze využít k přípravě dezertů, chleba nebo třeba palačinek. Kromě toho si ji můžete připravit jako přílohu, hodí se i do salátů či k přípravě kaše. Pro tu lze zvolit také pohankové vločky.

Ať už vyberete jakoukoli formu, v jídelníčku by vám pohanka rozhodně chybět neměla. Jedná se totiž o bohatý zdroj kvalitních rostlinných bílkovin, a to nejen pro vegetariány a vegany. Pohanka rovněž obsahuje řadu vitamínů, namátkou třeba vitamíny B1, B2 a C, a řadu prvků. Z nich můžeme jmenovat třeba hořčík, vápník nebo draslík. Kromě toho vyniká obsahem vlákniny a flavonoidů – zejména rutinu, jež má protizánětlivé a antioxidantní vlastnosti.

Čočka: Luštěnina mnoha tváří

Podobně jako výše zmíněné potraviny, má i pěstování čočky dlouhou tradici sahající dokonce až do neolitu. Pochází z oblasti přední Asie a Indie, kdy zejména v druhé jmenované zemi se stala důležitou součástí tamějšího stravování.

Dnes známe dokonce několik druhů čočky, které se od sebe liší barvou i svým použitím. Patrně nejznámější a nejběžnější je čočka hnědá, skvělá na přípravu omáček a polévek. Oproti tomu červená čočka tvoří základ potravy zejména obyvatel Středního východu. Vyznačuje se jemnou chutí a nemusíte ji před použitím namáčet. Mimochodem i z ní se dá připravit výborná polévka, případně netradiční pomazánka.

Červená čočka je výborná k přípravě pomazánek. , ...

Zelené čočce se dokonce někdy přezdívá „kaviár chudých“. Je pro ni typická lehce pikantní chuť, která asi nejvíc připomíná kombinaci oříšků s pepřem. Podobně jako červená čočka se nemusí namáčet a je vhodná jako náhrada jakékoli přílohy. Moderní gastronomie si oblíbila černou čočku, známou jako beluga. Získá si vás jemnou oříškovou chutí, která vynikne v salátech, polévkách či pomazánkách.

Obecně je čočka významným zdrojem bílkovin a vlákniny. Zasytí na opravdu dlouhou dobu, takže je vhodná ke konzumaci i při redukčních dietách. Má nízký glykemický index a obsahuje velké množství železa, hořčíku a vitamínů skupiny B. Stejně jako jáhly a pohanka se i čočka řadí mezi přirozeně bezlepkové potraviny.